Ředitel izraelské Národní knihovny Šmuel Har Noy v pátek v listu Haarec vznesl požadavek na vrácení rukopisu Procesu, což by podle něj napravilo přetrvávající historickou nespravedlnost. Ředitel archivu v Marbachu Ulrich Raulff ale včera zdůraznil, že rukopis byl před více než 20 lety legálně získán na aukci v Londýně "před očima světové veřejnosti".
Har Noy je přesvědčen, že výhradně Izrael má právní nárok na rukopis, který za zhruba dva miliony dolarů prodala soukromá osoba - někdejší sekretářka Kafkova přítele Maxe Broda, Esther Hoffeová. Právník Národní knihovny Meir Heller řekl, že německý archiv v době, kdy rukopis Procesu získal, věděl, že je kolem něj problém. "Pokrytecky ale lpí na tvrzení, že ho nabyl legálně."
Raulff vyjádřil nad výroky izraelských zástupců "rozhořčení" a zdůraznil, že legitimita nabytí rukopisu archivem v Marbachu nemůže být nijak zpochybněna. Když prý archiv Kafkův rukopis vydražil 17. listopadu 1988 u londýnské aukční síně Sotheby´s, nebyl proti tomu vznesen žádný nárok. V Marbachu je rukopis Procesu k dispozici pro mezinárodní bádání, zdůraznil Raulff.
Kafkův proces jako komiksLiterární klasika posloužila jako předloha grafického románu |
Případ budí v Izraeli o to větší pozornost, že Proces a další případné Kafkovy rukopisy a písemnosti jsou v současnosti v Tel Avivu dokonce předmětem soudního řízení. Národní knihovna bojuje o práva na Kafkovy neznámé texty ve snaze zabránit tomu, aby je dvě postarší dědičky prodaly do ciziny.
Začátkem října nařídil izraelský soud dvěma dcerám zesnulé Hoffeové zpřístupnit horu dosud utajovaných písemností obsahujících možná kromě Brodových textů a dokumentů i ztracené rukopisy Franze Kafky.
Max Brod nesplnil poslední přání svého přítele Kafky a po jeho smrti spisovatelovy rukopisy nespálil. V roce 1939 s nimi přicestoval do Tel Avivu a před svou smrtí v roce 1968 je svěřil své sekretářce Hoffeové. Ta zemřela v roce 2007 ve věku 101 let. Až do smrti se bránila snahám státních archivářů prohlédnout dokumenty z Kafkova odkazu, přičemž si přišla na miliony prodejem některých z nich.
Kvůli právním sporům se dosud nemohou obě dcery a dědičky Hoffeové, které přežily holokaust a je jim nyní kolem 80 let, ujmout celého svého dědictví. To zahrnuje i peněžní odkaz v milionové výši, nemovitosti a šperky. Jedna z dědiček prý přitom žije v bídě, uvádí německá agentura DPA.
