Poutavý příběh čtyř generací rodiny židovských uprchlíků z Německa, zčásti vycházející ze skutečných události, je nejen v podstatě milostným románem, ale současně i svébytnou kronikou autorčiny vlasti druhé poloviny minulého století a počátkem nového tisíciletí.
Po Hitlerově nástupu k moci pozval turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk do své země německé vědce a umělce pronásledované nacisty. Našli tam nový domov a pomáhali měnit zaostalý stát v moderní. Byl mezi nimi i lékař Gerhard Schlimann, kterému se se ženou a dvěma dětmi podařilo z Německa utéci.
Dcerka Suzan, která je víceméně hlavní postavou knihy, byla tehdy ještě batole a už od útlého dětství se považuje za Turkyni. Konvertuje k islámu, provdá se za muslimského kamaráda z dětství, ale svou jedinou dceru, značně neortodoxní Sude, nechává žít podle jejích představ. Ostatně mnohem blíž má k vnučce Esře, kterou na počátku knihy vyzývá, aby z Turecka natrvalo odjela. Ale proč?
Z tolerantního a sekulárního Turecka z Atatürkových časů se během desetiletí stává stát se sílící náboženskou i etnickou nesnášenlivostí, stát, v němž jeden pokus o puč střídá druhý a při bombových útocích kurdských separatistů i odvetných armádních opatřeních umírají stovky lidí.
Ptáci se zlomenými křídlyNapsala Ayşe Kulinová |
Kulinová, stojící ostře proti režimu současného prezidenta Recepa Erdogana, si nebere servítky, když líčí vzrůstající antisemitismus, který opět ohrožuje Židy, ptáky se zlomenými křídly, kteří neustále musí odněkud prchat. I mladá lékařka Esra si vyslechne nadávky kvůli svému židovskému původu.
„Jsem pravnučkou německé židovské rodiny vyhnané ze své vlasti jen kvůli zneužití čehosi, co se nazývá náboženstvím, a vnučkou sekulární muslimské turecké rodiny, která se kvůli zneužívání náboženství bojí ve své vlasti žít,“ konstatuje Esra trpce v závěru. Představa, že by někdy došlo na autorčina slova, že vlastí i náboženstvím je jen a jen láska, je zatím pouze marnou nadějí.
