ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

RECENZE: Dva příběhy z války. Když v sobě ženy nacházejí odvahu a sílu

  • 0
Dva nové silné příběhy se odehrávají za druhé světové války. Jeden zavede čtenáře do japonského zajateckého tábora na indonéském ostrově, druhý se odehrává v českém prostředí.

Sestry pod vycházejícím sluncem

Novozélandská autorka Heather Morrisová založila svou knihu na skutečných událostech a osobách. Jejími hlavními hrdinkami jsou anglická hudebnice Norah Chambersová a australská zdravotní sestra Nesta Jamesová, které se pokusí na lodi uprchnout ze Singapuru obsazovaného Japonci. Jenže japonské letectvo loď bombarduje a obě se po dramatických peripetiích ocitnou v japonském zajateckém táboře.

Sestry pod vycházejícím sluncem

70 %

autor: Heather Morrisová

nakladatelství: CPress

Spolu se stovkami dalších žen tu trpí hladem a brutalitou dozorců, vyčerpání a nemoci postupně kosí zajatkyně. Norah je navíc sžírána strachem o osud osmileté dcerky, kterou se jí podařilo odeslat ze Singapuru na jiné lodi, ovšem neví, zda se dostala do bezpečí.

Děsivou existenci v táboře určitým způsobem ulehčuje jen hudba díky „hlasovému orchestru“, který Norah z uvězněných žen sestavila.

Román je silné čtení o statečnosti, síle a přátelství žen, které se ani v nejtemnějších chvílích nevzdávají lidskosti. Jak píše autorka v doslovu: „Odvaha, s níž bojovaly za své přežití a postaraly se o své družky, které zemřely, by měla být napořád oceňována a obdivována.“

Ester

Obrovskou odvahu a sílu v sobě musela najít i Lída Opletalová, mladičká hrdinka románu Markéty Práškové. Po atentátu na Heydricha jí nacisté popravili bratra Vítka a druhý bratr Jarka ji v obavě o její život donutil odjet z Prahy na statek jejich tety Marie do vesnice Horka.

Ester

70 %

autor: Markéta Prášková

nakladatel: Moba

Lída se jen těžce sžívá s novým prostředím, ale záhy musí na vlastní pocity zapomenout. Jejím židovským přátelům přišlo předvolání k transportu do koncentračního tábora a Jarkovi a jeho přátelům z odboje se podaří fingovat smrt jejich čtyřleté dcerky Ester a získat pro ni falešný rodný list.

Lída přivádí holčičku do Horky – nejprve ji však musí přesvědčit, že není Ester, ale Anička… Někteří vesničané i místní gestapák sice pojmou podezření, že jde o židovské dítě, nicméně Lída a Marie trvají na tom, že Anička je dcerou Jarka a jeho zesnulé slovenské manželky. Zatím to vychází.

Román však začíná jako detektivka. V srpnu 1969 se v lese u Horky najde zavražděný komunistický funkcionář, u mrtvoly je lístek se slovy Smrt za smrt. Příběh Lídy a Ester se tak prolíná s bezvýsledným pátráním po pachateli a vše se vysvětlí až v závěru knihy. Avšak happyend má pochmurnou příchuť, neboť Ester je příběh nejen o odvaze, přátelství a lásce, ale také o zradě, strachu, nepochopení a nenávisti.