Dorota Maslowská

Dorota Maslowská - Polská spisovatelka Dorota Maslowská během návštěvy v Praze (10. března 2005) | foto: ČTK

Přijela provokující Polka Maslowská

  • 1
Mladí, nadějní autoři, kteří ve svých dvaceti letech získávají mimořádnou čtenářskou i mediální pozornost, nejsou v zahraniční ani v české literatuře tak výjimečným úkazem. Za české spisovatele zmiňme třeba Natálii Kocábovou nebo Petru Hůlovou.

Čeští čtenáři nyní mohou posoudit diskutované dílo Polky Doroty Maslowské (1983), studentky kulturologie na varšavské univerzitě, která ve svých devatenácti letech ohromila kritiky i čtenáře románem Červená a bílá. Autorka přijela do Prahy na pozvání pražského nakladatelství Odeon.

Původní titul knihy zní Polsko-rusácká válka pod červenobílou vlajkou, trochu však mate: Maslowská nepopisuje historii, ale současnost. Svět pouliční polské mládeže, která se poflakuje po sídlištích, kouří jednoho jointa za druhým a neví, co se životem. Podle oblíbeného oděvu se jim říká "dresaři". Je to román bez velkého příběhu, jehož drsnost spočívá především v jazyce.

Knihu Maslowská napsala krátce před maturitou a vydala v alternativním nakladatelství Pawla Dunina-Wasowicze. "Jde o provokaci. Ale mně bylo tehdy osmnáct let a vůbec jsem si neuvědomovala, že kniha způsobí skandál. Kniha měla vyjít pouze v tisíci exemplářích a myslelo se, že to bude propadák," řekla v rozhovoru pro MF DNES autorka.

Výsledek byl přesně opačný. Titulu se jen v Polsku prodalo přes sto tisíc výtisků, čtenáři největšího polského deníku Gazeta Wyborcza ho zvolili knihou roku. Následovaly překlady do angličtiny, francouzštiny i němčiny.

Nicméně kritické přijetí, jak upozorňuje v doslovu Václav Burian, bylo rozporuplné. Kniha se dostala do finále literární soutěže Nike, snad  nikdo jí nemůže upřít zajímavou stylistickou rovinu a obraznost. Byli však i tací, kteří poukazovali, že strhující jazyk sám o sobě nestačí, že Maslowská jím nic zásadního nesděluje.

Podle překladatelky Barbory Gregorové by román mohl zaujmout i české čtenáře: "Dokáže velmi ironicky charakterizovat dospívající, kteří se hledají přes různé role. Autorka má navíc český smysl pro humor, kriticky a sebeironicky přistupuje k realitě, což příliš polských autorů neumí." Největší potíže měla Gregorová při překladu slovníku "dresařů", nabitém slovními hříčkami, neologismy i vtipy – tato subkultura u nás neexistuje, a tak si vypomohla slangem současných gymnazistů.