Vzpomínám jak mě v posledním ročníku na střední zkoušela učitelka ze Saturnina, kterého jsem četl na začátku druháku. Protože jsem si nemohl na pár věcí vzpomenout, dostal jsem tuším 4 za to, že jsem ji nečetl. Hádali jsme se ještě o přestávce U maturity jsem si vytáhl Ostře sledované vlaky, které jsem nečetl a ani neviděl. Slovy stejné paní učitelky "No je vidět, že jsi to četl, ale něco jsi nevěděl tak za 2." Smál jsem se ještě v hospodě u třetího piva

Jinak ať děti čtou co chtějí. Já například mám rád fantasy a detektivky a na světě není síla, která by mě donutila přečíst Babičku do konce. Vzdal jsem to po pár stránkách.

No nedával bych úplně cokoliv na výběr, doporučená četba by být měla, ale souhlasím, muset číst to či to je blbost, hlavně ať čtou, zákaz mobilů ve škole, ten platil i za nás v roce 2002 a nebyl problém. Z dětí se stávají asociálové pokud nečtou a nekomunikují klasickým způsobem.

Mám děti školou povinné a na ZŠ místo seznamu literatury mají volný výběr, max. jim stanoví žánr. Výsledek je takový, že den před odevzdáním čtenářského deníku doma dostanou záchvat najdou nějakou nejlépe obrázkovou knížku o pár stránek (totální sračku) o tom sesmolí 5 vět o ničem. No a výledky tohoto vzdělávacího procesu pak mám jako kolegy v montovně kdy sice v jednom slově udělají několik hrubek, nemají žádný obecný rozhled a většinou dost smutné politické názory (a s radostí chodí volit). Dnes je na utření zadku i VŠ titul když se přijímačky nedělají, tituly se v pohodě prodávají, půlka politiků odevzdá práci složenou stylem Ctrl C Ctrl V na nějaké pobočce soukromé univerzity v nějaké vesnici nejlépe na Ukrajině, Polsku či Slovensku.

či Česku.

Taky jsme na střední měli seznam povinné četby. Češtinář byl ale úžasný, dopředu nám o knížce a autorovi řekl něco zajímavého a nebál se ani peprností z života autora. Navíc každý týden jeden z nás doporučoval nějakou svoji oblíbenou knížku. Tak jsem objevila Havrana v několika překladech, Den Trifdů, Zápisky lékařovy, Deník jedné lásky, Děti ze stanice ZOO a jiné. Super přístup. A témata slohů? Třeba: Napište dopis svojí oblíbené literární postavě.

Děti by měly hlavně NĚCO číst, je jedno co, ale systém, kdy se napovinuje Babička akorát vytváří lidi, kteří mají k četbě odpor. Pokud si dobře pamatuji, na základce jsme měli systém "každý měsíc jednu libovolnou knihu" a na střední období nebo autora. Rozumné pojetí.

První knihu jsem přečetl ve třetí třídě, byl to Poklad na Stříbrném jezeře a jen proto že mi kamarád řekl že je kniha jiná než film.Z povinné četby jsem nepřečetl snad nic :-):-):-)

Děti si raději přečtou haryho Pottera nebo pána prstenů, je blbost jim vnucvat babičku.

Je to jako s hudbou, nemám rád operu a kdyby mi ji někdo nutil poslouchat tak porostě budu proti

A co nějaký komiks třeba od Marvela.

To snad dočtou pardon doprohlížejí.

Nevím, takový Preacher, Transmetropolitan, nebo Watchmen, je docela náročný.

Knihy jako Babička, Malostranské povídky, apod. jsou opravdu pro školáky nezáživné a je lepší, když si je nechají na pozdější dobu, kdy je ve zralejším věku mohou více ocenit.

Ale i mezi klasickou českou povinnou četbou se najdou knihy, které by mohly být pro školáky čtivé - vyjma Erbena například Jiráskova Proti všem, která není zas tak vzdálená populární epické fantasy; nebo syrové kratší povídky od K.V.Raise (třeba Výminkáři).