O úmrtí slavného spisovatele informovala Moravská zemská knihovna, jíž Kundera před časem věnoval celý svůj archiv. Kundera zemřel v úterý 11. července 2023 ve svém pařížském bytě.
Kundera se narodil v Brně 1. dubna 1929 do vážené rodiny rektora Janáčkovy akademie múzických umění Ludvíka Kundery. Ten studoval u Leoše Janáčka a později se stal ceněným klavíristou. Hudba tak Kunderu provázela od dětství a soustavně ovlivňovala i jeho literární dílo. Stejné jméno jako otec nesl i Kunderův o devět let starší bratranec, který se taktéž věnoval literatuře.
Po gymnáziu Milan Kundera nastoupil na Univerzitu Karlovu, kde studoval literární vědu a estetiku. Po dvou semestrech se však rozhodl nastoupit na režii a scenáristiku na FAMU. Tuto volbu vysvětloval slovy, že mu na filmu jako formě umění nezáleželo tolik jako na poezii nebo hudbě.
Na FAMU Kundera zůstal i po roce 1952, kdy absolvoval. Dále vyučoval literaturu a postupně se přes pozici odborného asistenta vypracoval až k docentuře. Období padesátých let, kdy Kundera psal především poezii, pokládají jeho kritici za velmi problematické a to kvůli členství v komunistické straně. Do té vstoupil jako čerstvý absolvent střední školy, hned v roce 1950 jej však kvůli neuctivým výrokům vyloučili. Podruhé vstoupil v roce 1956.
29. října 2008 |
Jako prozaik Kundera debutuje v roce 1958 povídkou Já, truchlivý bůh, následuje První a Druhý sešit směšných lásek až v roce 1967 konečně přichází s románem Žert. V Kunderových dílech se pravidelně opakují motivy krize identity, nepochopení v mezilidské komunikaci a individuálních přístupů k vlastní i společné minulosti.
Rok 1967 je pak pro Kunderu stěžejní také kvůli účasti na červnovém IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Přednesl tam provokativní projev O nesamozřejmosti existence českého národa, ve kterém polemizuje o stavu a osudu české kultury. Mezi dalšími mluvčími byl Pavel Kohout, Arnošt Lustig nebo Ludvík Vaculík.
Bartoška čte Kunderu: Nesnesitelná lehkost bytí v audioknize s 50% slevou |
Na jaře dalšího roku Sovětský svaz Kunderu a další označuje za členy skupiny usilující o konec socialismu v Československu. Po srpnu 1968 mizí Kunderův Žert i další díla z očí veřejnosti a autor sám obdrží zákaz činnosti. V roce 1975 se tak po nabídce Univerzity v Rennes vydává jako hostující profesor do Francie, kde už zůstává. V roce 1981 obdrží francouzské občanství a po vydání románu Nesmrtelnost vymění češtinu za francouzštinu.
Premiér Andrej Babiš se s Kunderou a jeho ženou v listopadu 2018 setkal a nabídl mu udělení českého občanství ve zrychleném procesu. Oba emigranti by o něj museli sami požádat. V Česku Kunderovo dílo od revoluce vydává nakladatelství Atlantis. Autor je proslulý tím, že velmi pečlivě sleduje překlady svých děl a do češtiny je raději převádí sám.
S novináři Kundera už dlouhé dekády nehovořil, interview považoval za vykonstruovaný a jednostranný žánr. Výjimkou bylo jeho vyjádření ke zjištění redaktorů týdeníku Respekt, kteří v roce 2008 přišli s informací, že byl Milan Kundera spolupracovníkem StB.
Ještě jako vysokoškolák měl nahlásit přespání vojenského zběha na kolejích, kde bydlel. Ten pak obdržel dvaadvacetiletý trest, z něhož čtrnáct let strávil v pracovním táboře. Kundera se tehdy proti obvinění ohradil a označil jej za útok.
Manželkou Milana Kundery byla Věra Kunderová, rozená Hrabánková. Pracovala jako Kunderova literární agentka.
