Nejsme v tom sami; pohled na stánky v sousedním Polsku ukazuje, že Kloss se vrátil i tam - loni na podzim. Nikoli však v knize, nýbrž v reprintech původních sešitů. Poláci se navíc mohou těšit i na pokračování televizního seriálu. Prý je napsáno stejnými autory, kteří se podíleli na původní sérii. V dalších dvanácti dílech prý hlavní hrdina zanechá chovu ovcí v Dolním Slezsku a dá se znovu do boje. Objevily se i úvahy o celovečerním filmu.
Pište, pište dál!
Postavu Klosse, alias Staszka Moczulského, vytvořili Zbigniew Sajfan a Andrzej Szypulski (pod pseudonymem Andrzej Zbych). Režiséry televizního seriálu byli Janusz Morgenstern a Andrzej Konic. Kloss se objevil na obrazovkách v roce 1965 (první dvě jeho příhody byly vysílány živě, a proto se nezachovaly) a o tři roky později vznikl seriál nazvaný S nasazením života. Do Československa se dostal počátkem sedmdesátých let.
V Polsku se staly příběhy neohroženého agenta, ztělesněného Stanislavem Mikulským, tak populární, že scenáristé byli posléze požádáni, aby napsali libreto ke komiksu. Ten začal kreslit v roce 1971 Mieczyslaw Wisniewski. Komiks na trh dodávalo nakladatelství Sport i Turystyka a dosáhlo s ním pozoruhodného nákladu - sto tisíc výtisků na každý sešit. Posléze byla připravena i česká verze a Hans Kloss se v obrázkové podobě objevil i ve Švýcarsku.
Kdo byl kdo
Příběh o srdnatém kapitánovi je založen na následující záměně: Kloss neboli Agent J-23 je ve skutečnosti hrdinný Polák Stanislaw Moczulski. Už před napadením SSSR nacisty spolupracuje se sovětskou rozvědkou. Shodou okolností padne NKVD do rukou německý špion jménem Hans Kloss, který jako by "Staškovi" z oka vypadl. Této podoby Sověti využijí a pošlou Moczulského jako Klosse zpět do Polska. Poprvé je však Němci odhalen a po dramatickém útěku se znovu dostane do SSSR. Padne rozhodnutí ještě jednou riskovat a pokusit se opět podvést abwehr - Kloss se vrací a tentokrát Němci jeho roli neprokouknou.
O vzniku Klosse vyprávěl jeden z jeho režisérů v deníku Gazeta Wyborcza: "Přečetl jsem si ruskou knihu o agentovi v německém abwehru a pomyslel si - proč máme vyprávět o ruském špionovi? Chtěl jsem, aby hrdina byl Polák. S tím jsem šel za autory." A tak nejprve vznikly ony živě vysílané televizní inscenace a později osmnáctidílný seriál. "Neměl jsem tušení, že to bude takový úspěch. Proč jsem to dělal? Zdálo se mi, že to bude zábava, a navíc jsem si říkal, že to bude takové povzbuzení - diváci si měli říkat: No vida, náš člověk uprostřed nepřátel, a jak dobře si počíná!"
Kapitán jako pop hvězda
Někteří polští televizní odborníci tvrdí, že S nasazením života je seriál s největším počtem diváků na světě. Vycházejí z toho, že kromě Polska byl vysílán s velkým zájmem také v ostatních zemích sovětského bloku včetně SSSR, kde měl obrovskou sledovanost. Ale dostal se i do jiných zemí - například do Švédska či některých států v Jižní Americe. Příběhy kapitána Klosse prý také byly jediným východoněmeckým programem, který měl značnou sledovanost v západním Berlíně. Dívky si tam údajně věšely obrázky Mikulského na stěny vedle hvězd pop-music.
Dnes už je těžké oddělit legendy od reality. Faktem je, že Kloss se stal v Polsku i dalších státech bloku něčím novým a neobvyklým. Bylo to, jako kdyby tu někdo natočil první telenovelu, od níž se pak odvíjejí další. Nepochybně zapůsobil na tvorbu i jiných televizí. Ostatně Julian Semjonov, autor knihy a seriálu Sedmnáct zastavení jara, se netajil tím, že postavu Stierlitze ovlivnil právě kapitán Kloss.
Komiks velmi staré školy
Je tedy zřejmé, že počin pražského nakladatelství BB art je především chytrým tržním kalkulem i službou určité nostalgii - stejně jako tomu bylo v případě Velké knihy komiksů, obsahující starší seriály z časopisu ABC.
Co však znamená pro komiksového současníka? Bohužel opravdu jen raritu a sběratelskou záležitost. Scénář jednotlivých příběhů se nedrží věrně televizního seriálu, což je možná škoda, protože by mohl být ještě sevřenější a snad by i autory nutil k lepšímu a dramatičtějšímu výrazu. Takhle trpí příběhy nadbytečným množstvím zkratů a zjednodušování děje, což vede k občasné malé srozumitelnosti příběhu. Akce jsou v podstatě zachyceny ve dvou až třech obrázcích - na dnešního čtenáře, uvyklého na dynamické vyprávění a rozfázování do řady obrázků, na kontrast detailů a celků, působí Kloss velmi staticky.
Zvláštní je - a tady se nabízí srovnání s nepoměrně lépe kresleným, ale i dějově propracovaným Saudkovým Zemanem -, že kromě hlavní postavy se ostatní figury v polském komiksu nepodobají svým televizním předlohám. Fyziognomie gestapáků a příslušníků wehrmachtu jsou stereotypně vytvářeny "římským" nosem, grimasami, "zlými" ústy, takže i bez pohledu na uniformu čtenář okamžitě ví, kdo je zlý, a kdo dobrý.
| Speciální stránky věnované komiksu najdete ZDE. |
Naopak velmi zajímavě pracoval autor s reáliemi, ty se zdají věrné. Opravdu mistrovským dílem jsou obálky jednotlivých sešitů. Kdyby tak kreslíř dokázal vytvořit se stejným estetickým citem i zbytek příběhu, jistě by se Kloss stal více zajímavým i pro dnešního čtenáře.
Přesto je třeba počin BB artu ocenit. Nepochybně se najde dost těch, kteří si Klosse koupí - buď proto, aby si připomněli dětská léta, nebo třeba jen proto, aby si tak doplnili svou komiksovou knihovnu. Kloss do ní bezesporu patří - i jako dokument o způsobu, jímž se dalo proplout ideologickými sevřeními komunistického režimu.
Nebyl to jen Kloss
Polský komiks za totality měl - vzdor všem ideologickým bariérám - lepší podmínky k životu než v Československu. Proto také u severních sousedů mohla vzniknout řada zajímavých příběhů. Ale také - jako úlitba - i seriály, které opěvovaly oficiální hrdiny oné doby: buď bojovníky proti fašismu, nebo policisty. Kreslíř Wisniewski má na kontě i další podobný komiks. Seriál Podzemní fronta je zcela ve stylu Klosse - nejen obrazově, nýbrž i dějově. Zachycuje některé epizody z diverzní činnosti oddílů Polské lidové armády.
Vedle Klosse má Polsko ještě jednoho hrdinu, kterému mnohem víc sluší přezdívka Polský Bond. Je jím kapitán, později major Jan Žbik, hrdina seriálu 007, hlaste se. Ten se ostatně také dostal na tuzemské obrazovky. Mužně vyhlížející důstojník polské milice, který vždy postupuje v souladu s právem a bojuje s těmi nejhoršími zločinci, a současně najde i shovívavý postoj a vřelé slovo ke svému okolí, se také stal předlohou pro komiks, který začal v Polsku vycházet v roce 1980. A dokonce ve vyšším nákladu než Kloss. Dvousettisícový náklad prvního sešitu, nazvaného Věž s rubínovým okem, se tehdy prodal na stáncích během několika hodin.
|
Kapitán Kloss. Napsali Zbigniew Safian a Andrzej Szypulski, ilustroval Mieczyslaw Wisniewski. Překladatel neuveden, grafická úprava knihy Robin Brichta. BB art, Praha 2002, 700 stran, náklad neuveden, cena 590 korun. |
 Hrdinův návrat. Kapitán Kloss se má vrátit i na televizní obrazovky: v dalších dvanácti dílech se dá znovu do boje. |
