Výstava putující světem od Londýna po Los Angeles, zachycuje ojedinělé řemeslo s jeho mistry i anonymními tovaryši od dob němých filmů přes agitky 50. let až ke znovuvzkříšení, jež povzbudila cena za plakát, zrozená soutěží Český lev.
"Nádherné, vtipné, umělecky pronikavé práce, které vznikly jako filmová reklama - a přece říkají mnohem víc," charakterizovala americkou výstavu českých plakátů Ellen M. Harringtonová, která má na starost zvláštní akce Americké filmové akademie.
Publikace dokládá, jak se z původních plakátků nesoucích jen text vyvinul zvláštní umělecký obor, jejž si vyzkoušel třeba pozdější slavný režisér Martin Frič či malíři Alfons Mucha a Luděk Marold, kteří si své nadšení pro tuhle novinku přivezli z Francie.
Současně do ulic vtrhly obrovské barvotiskové plakáty na senzační americké filmy - a spolu s nimi i burcování proti znázorněné "surovosti, nahotě a krvi", kvůli nimž by "cenzura měla zbystřiti hled".
Po roce 1948 s nástupem socialistického realismu ovládli filmový plakát Stalinové a traktoristky, ale představovali se i uznávaní výtvarníci jako Josef Lisler či Adolf Born.
Uměleckou generaci 60. let kniha připomíná třeba plakátem Jiřího Šlitra k Formanově Konkursu nebo českými klasiky Josefem Vyleťalem a Olgou Vyleťalovou.
Přes normalizaci se průvodce dostává k postmoderně, ke generaci Pražské pětky včetně Aleše Najbrta, jehož návrhy provázejí současnou tvář festivalu v Karlových Varech, a k novým vyznavačům originálního filmového plakátu. Knihu doplňuje i přehled dějin českého filmu od Jana Lukeše.
