Ocitáme se ve skotském maloměstě počátku 20. století. Ve skříni útulného penzionku je nalezen obsáhlý rukopis podepsaný jménem faráře Gedeona Macka, který před několika měsíci zmizel a jehož mrtvé tělo bylo posléze nalezeno kdesi v horách.
Zajímavější než osudy nešťastného faráře se ukáže samotný rukopis, jeho vlastní závěť, nebo ještě lépe zpověď, kterou napsal v předtuše blížící se smrti. V samém středu románu tedy stojí literární dílo, s jehož obsahem (a především autenticitou) se musí vypořádat nejprve fiktivní nakladatel a posléze i sami čtenáři.
Robertson situoval svůj román do Skotska - kde jinde než v drsném kraji plném rázovitých a v mnohém konzervativních lidí by našel živnou půdu pro příběh, který zkoumá vztah mezi tradicí a moderností, církevním dědictvím a způsobem života na počátku třetího tisíciletí? Skotsko je v Británii nejvíce prodchnuto duchem kalvinismu, zároveň je však i místem, které během dvou generací urazilo obrovský kus cesty od výhradně křesťansky smýšlející společnosti k čistě sekulární.
Co je lidem proti srsti
Jaký dopad měl takový "pokrok" na zemi a její obyvatele? Jsou skutečně natolik moderní, aby dokázali zabouchnout dveře před mýty či legendami a byli s to shovívavě respektovat libůstky a mnohdy i zvláštnosti svých bližních? Robertson dospěl k názoru, že nikoliv, že je Skotsko více než co jiného ideálním místem pro dualitu, rovněž i přetvářku.
Není tedy divu, že hlavní postava příběhu, Gedeon Mack, je přímo prototypem takového rozštěpení. Farář v Boha nevěří, kněžství si vybral jen proto, že jde ve šlépějích otce, že ho nic lepšího nenapadlo, a snad i proto, že chce pomáhat lidem.
O tom, do jaké míry je skotská společnost moderní, se má ostatně přesvědčit na vlastní kůži. Pro malé město bylo těžko stravitelným soustem již jen to, že měl za ženu bezvěrkyni. I jeho nepříliš "důstojné" záliby, jako například přespolní běh, jsou mnohým občanům proti srsti. Když se nakonec spřátelí s místní černou ovcí, poněkud excentrickou starší dámou zajímající se o dávné legendy a pokuřující marihuanu, vyslouží si veřejné pokárání.
Gedeon jim však připraví mnohem větší šok: po záhadném pádu do propasti, který jen zázrakem přežije, vyrukuje s příběhem, který je pro některé komický a těžko uvěřitelný, pro druhé jasným důkazem toho, že se definitivně zbláznil: tvrdí, že ho od jisté smrti zachránil sám ďábel.
Nejde ani tak o to, zda se Gedeon Mack skutečně setkal s ďáblem, či nikoliv, a ani to nebylo autorovým záměrem. Robertson chtěl neotřelým způsobem popsat současné Skotsko, ve kterém jsou mýty, historie a legendy natolik propleteny s každodenní realitou, že je mnohdy těžké rozeznat, kde končí hranice jednoho a začíná druhé.
Autor chce zpochybnit dogmatické pojetí pravdy, obzvláště ono křesťanské. Jak říká: "Co jiného jsou dějiny křesťanství v téhle malinkaté zemi než dějiny pochybností a obav, snah propojit nebesa se skálou a močály?"
A právě tyto pochybnosti, zda se přiklonit na stranu Macka a jeho stěží uvěřitelného příběhu, nebo na stranu zkostnatělého maloměsta, jež vše hodnotí značně černobílou optikou, činí z Robertsonova románu knihu, která v každém případě stojí za přečtení a která kromě kvalitního čtenářského zážitku nutí své čtenáře i tak trochu přemýšlet.
JAMES ROBERTSON - Závěť Gedeona Macka
Překlad Ladislav Nagy. BB art, 431 stran, doporučená cena 299 korun.
Hodnocení: 80 %
