Co jste ještě nevěděli o medvídkovi Pú

Existence děl takzvaně kultovních přitahuje od nepaměti vykladače a interprety: každý z nich se chce se svou troškou do mlýna podílet na slávě nebo ji naopak demytizovat a ukázat, že ve skutečnosti je všechno trochu jinak. John Tyerman Williams knihou Pú a středověká mystéria zamýšlel poodhalit roušku tajemství, jež obestírá Milneova Medvídka Pú, který si od začátku let dvacátých získal miliony dětských i dospělých čtenářů.

Řadové čtenáře Medvídka Pú - mezi něž se počítám - možná napadne, že tuto knihu stačí přečíst od začátku do konce a být spokojen s přemírou hlubokých moudrostí a banalit, které ve správném poměru dávají dílo tak znamenité, ovšem ne tak pan profesor Williams. Ten jednoho dne zjistil, že kniha rozverných příběhů medvídka Pú je vlastně knihou v knize, ba co víc: dílem univerzálním, mysteriózním a mystickým a pravým pokladem lidstva. Její význam prý se rovná - ba v mnohém převyšuje! - význam díla Dantova.

John Tyerman Williams: Pú a středověká mystéria

Přeložila Alena Kottová
Volvox Globator, Praha 2000, 156 stran

V úvodu knihy, která chce rozkrýt darebácké kousky nezbedného medvídka (a vidět v nich mystéria), říká její autor doslova: "Stejně jako byla před půl tisíciletím objevena nekonečnost fyzického vesmíru, přináší nový věk odhalení, že svět Medvídka Pú je také nekonečný, duchovně i duševně, a že zaujímá stejné ezoterické postavení jako Eden, Zlatý věk a Země hojnosti. (...) Letmý pohled na mystéria středověku, která se skrývají pod zdánlivou jednoduchostí dětských příběhů, obsažených ve dvou zkoumaných textech, Medvídek Pú a Púovo zátiší, by měl přesvědčit i toho největšího skeptika."

Nuže - asi patřím mezi ty skeptiky nejzatvrzelejší, protože nevím, k čemu jsou "letmé pohledy" na mystéria středověku a celá tato "přirovnánologie" než pro pobavení pánů profesorů a jejich publika: znám humor našich cimrmanologů (i ten bývá občas hodně násilný) a musím říci, že mi tyto domácí luhy paravědy docela stačí. Tak tedy: na rozdíl od medvídka Pú dětské knížky je Williamsův medvídek Pú astrologem, alchymistou, vykladačem kabaly, svatého grálu, okultistou, a aby toho nebylo málo, v poslední kapitole ztělesněním ženských mystérií.

Aby se stal tím nebo oním, stačí jen málo. Jestliže v první kapitole knihy medvídek Pú leze po stromě za medem, stává se astrologem, neboť med symbolizuje pravdu a z astrologického hlediska běží o výstup hledače pravdy k astrologické observatoři. Protože však barva medu připomíná zlato, je medvídek Pú zároveň i alchymistou. A protože sláva knihy trvá téměř sto let, J. T. Williams z toho odvozuje, že medvídek Pú nezískal pouze kámen mudrců, ale rovněž elixír života.

Fantazii autora této knihy nazývané bestsellerem občas nestačí ani původní Milneův text předlohy, hbitě se tedy obrátí na obrazový doprovod, který je dílem ilustrátora Sheparda. Ten rukou těžkou a neuměleckou kreslil a většinou doslova převáděl text do nevábných obrázků. Nakreslil například medvídka Pú, jak sedí na kameni uprostřed proudu řeky, a z vlastní fantazie přidal vážku. "Nepochybný odkaz na souhvězdí Draka, nejbližšího souseda Velkého medvěda na severním nebi," dodává Williams. A další mystérium Medvídka Pú je na světě.

Takovými a podobnými objevy, výklady a záhadami se text této knihy posouvá dopředu. Víme tedy, že medvídkův hrnec s medem je alchymistickou nádobou na kámen mudrců, ale nevíme nic dalšího; není řečeno, proč autor skrýval své okultní poselství a maskoval je naivními historkami pro děti, není vysvětlena žádná souvislost s dějem, nic, co by Milne říkal jako zasvěcenec okultních nauk. Nedozvíme se ani, zda jím Milne skutečně byl. A to je na bestseller a knihu téměř kultovní málo.

Medvídek Pů a Tygr