Autorka knihy Hruškadóttir se svými postavami žila roky

  14:29aktualizováno  14:29
Prvotina Jany Šrámkové o smrti, stesku a vztahu mladé studentky a otce jejích dvou kamarádů Hruškadóttir je mezi debuty pozoruhodným zjevem.

Jana Šrámková | foto: MF DNES

Jana Šrámková studuje Literární akademii Josefa Škvoreckého, ale za sebou už má studium teologie a na svém kontě první knihu. A z jejího debutu Hruškadóttir je cítit nejenom síla příběhu, ale i literární zralost autorky.

Vystudovala jste Evangelikální teologický seminář. Jak se z teoložky stane spisovatelka?
Jednoduše. Teologie je přece práce s textem. Nejdřív mě nadchlo studium hebrejštiny, to, jak se struktura jazyka odráží v myšlení a celé kultuře. Pak jsem propadla zemitosti starozákonní poezie a další studium už jsem chtěla orientovat na literaturu. Nastoupila jsem na Literární akademii a postupně sbírala odvahu sáhnout po tužce. Po dvou letech jsem napsala první větší text, i když pro malé čtenáře, o plyšovém žabákovi putujícím Podkrkonoším.

Jako první však vyšla Hruškadóttir. A působí velmi autobiograficky.
Říká se, že první tři romány jsou vždycky autobiografické, žádný autor se tomu asi nevyhne. Vypravěčka Veronika a její kamarádka Madla jsou tak výrazné protipóly, až vlastně tvoří komplementární části jedné osobnosti, obě jsou já. Ale děj knihy je konstrukt, se smrtí někoho takhle blízkého zkušenost nemám, ani se vztahem ke staršímu muži. Asi to působí autenticky. Dokonce mě redaktorka knihy na první schůzce oslovovala jménem hlavní hrdinky.

Když jste nic takového nezažila, odkud se téma vzalo?
První impulz přišel nad starozákonní knihou Job. Zvažovala jsem, že se životní katastrofy, které Joba postihnou, dotýkají i lidí kolem něj. Ti do jeho trápení investují čas, zájem, prožívají to s ním. A nakonec jsou všichni odsouzeni za to, že mu nepomáhali dost ideálně. Ale snažili se. Hrají komparz, který vyčerpá svoji energii pro Joba. Ten pak prožije ještě relativně šťastný život, ale o nich dál už nic nevíme. Tak jsem chtěla podobný příběh převyprávět právě z pohledu jedné z těch vedlejších zdánlivě nezajímavých postav. Zápletka však posléze opustila jobovské koleje a začala žít vlastním životem.

Krásná a smutná sonáta

Recenze knihy Hruškadóttir

Jana ŠrámkováSedmadvacetiletá Jana Šrámková si pro svou novelu Hruškadóttir vybrala název pocházející z islandského odkazu – na Islandu nedostává dívka vlastní příjmení, ale je označována jménem svého otce s přídomkem dóttir, dcera. V případě Veroniky, hlavní hrdinky novely, se o jejím otci neví nic – kromě toho, že na zahradě u chalupy zasadil hrušku. Veronika nachází novou rodinu, která ji zbaví strachu. A vinou nešťastné náhody ji zase ztrácí. Vinou náhody, která denně zbavuje života desítky našich přátel, lásek a příbuzných a se kterou se nikdy nenaučíme bojovat. Hruškadóttir je nejen obrazově čistou sonátou slov a vět a příběhem o dospělosti, jež přichází skrz bolestnou zkušenost, ale i terapeuticky jedinečnou příležitostí pro všechny, kterým naráz zemřel někdo důležitý. Nejen příběh, který roste z nejhlubšího smutku, zaslouží ocenění. Šrámková má podivuhodný talent skládat slova do komplikovaných sdělení, přesto nepůsobí šroubovaně. Až když se čtenář ke knize vrací, zjišťuje, jak je její stavba komplikovaná – při prvním čtení to nepozná, tak lehce se příběh splétá, přitom nikdo by se nemohl autorce divit, kdyby v několika časech a prostorech zabloudila. Nestalo se. Talentu má hodně a z textu je cítit i velká disciplína a zodpovědnost. K tématu i čtenáři.
Hodnocení MF DNES: 80 %

Jak dlouho text vznikal?
Dlouho. Věděla jsem několik let, co chci zhruba napsat, ale pořád jsem měla pocit, že na to ještě nemám. Ale celou dobu mi v hlavě krystalizovaly postavy, roky jsem různé situace, do nichž jsem měla možnost nahlédnout, cedila očima svých postav.

Jak se k textu tenkrát pětadvacetileté studentky stavěla nakladatelství?
Novela vznikla jako ročníková práce pod vedením Daniely Fischerové, která mě k publikování povzbudila a na jednom místě i doporučila. Ale nebylo to tak jednoduché. Hruška je krátká, takže nakladatelé chtěli, abych ji prodloužila nebo doplnila jiným textem. O prvním jsem neuvažovala, druhé mi nepřišlo šťastné, takže rukopis ležel chvíli v šuplíku.

Jana Šrámková

Název Hruškadóttir odkazuje k islandštině. Odkud se u vás vzal zájem o Skandinávii?
Vypravěčka příběhu je plachá, ne moc komunikativní, ostýchavá, sever se k ní tak nějak hodí. Přisoudila jsem jí studium skandinavistiky, fascinaci světem, který je rozlehlý a prázdný, řídce osídlený. Motiv islandštiny ji ale jen charakterizuje, severněji než do Polska se v textu necestuje.

Dá se nějak charakterizovat vztah autora a jeho první knihy?
Ten je samozřejmě silný. Tolik jsem to neprožívala, když jsem knihu psala, protože to je zkrátka práce, ale když jsem ten příběh dokončila, uzavřela se tím jedna kapitola mého života. Přestala jsem chodit po světě a dívat se na něj skrz postavy z téhle knihy, řešit jejich dilemata. A to je úleva.

Ovlivnilo vás nějak psaní Hrušky?
Zčásti jsem psala o tom, že i když člověk vyrůstá ve skvělé rodině nebo mezi lidmi, kteří se mají rádi, ve výsledku si stejně všichni ubližují, nejde to jinak, vztahy jsou takové. Tím, že jsem motiv vtělila do knihy, jsem ho nějak přijala. Přestalo mě to děsit.

Plakala jste při psaní?
Při psaní ne. Až když jsem Hrušku znovu četla.


Nejčtenější

Přetočte poslední řadu Hry o trůny, žádají v petici statisíce fanoušků

Záběr z předposledního dílu seriálu Hra o trůny

Více než sedm set tisíc lidí z celého světa už podepsalo petici, která žádá producenty seriálu Hra o trůny, aby právě...

POSLEDNÍ DOJMY: Seriál Hra o trůny skončil. Jak, to už není důležité

Z finále seriálu Hra o trůny

Představa, že ve stejném okamžiku miliony lidí na celé světě zklamaně vyhrkly: „A to má být všechno?!“, je svým...

GLOSA: Leoš Mareš na koncert v O2 areně přivedl i Freddieho Mercuryho

Leoš Mareš 16. května 2019 v pražské O2 areně

Po roce je Leoš Mareš opět v O2 areně. Ve čtvrtek v Praze absolvoval první ze série tří koncertů. Měl vyprodáno a...

Eurovizi vyhrál favorizovaný Nizozemec, Lake Malawi skončili jedenáctí

Duncan Laurence z Nizozemska ve finále Eurovize 2019.

Příští ročník Eurovize se díky vítězství Duncana Laurence bude konat v Nizozemsku. Česká kapela Lake Malawi si vedla...

GLOSA: Madonna v Eurovizi? Naživo dost ostuda, ze záznamu úplný výsměch

Madonna jako host na finále Eurovize 2019 v Tel Avivu

Ještě několik dní před vysíláním sobotního finále letošní Eurovize nebylo jisté, zda americká zpěvačka Madonna v Tel...

Další z rubriky

RECENZE: Drsný ponor do duše dravce líčí Vzorný syn

Román se odehrává v Jižní Koreji

Proboha, co se tady stalo, ptá se šestadvacetiletý Judžin, když ho brzy ráno probudí telefon. Kde se vzala všechna...

RECENZE: Pouhý popis mrtvého do života nevrátí. Ani na papíře

Spisovatelka Viktorie Hanišová

Nejdřív Anežka (2015), pak Houbařka (2018) – a teď Rekonstrukce. Spisovatelka Viktorie Hanišová (1980) vyslala za...

Americká manželství i justiční systém prověřuje oblíbenkyně Winfreyové

Spisovatelka Tayari Jonesová

Co může rozdělit manželství? Nevěra, hádky nebo snad smrt? Zajisté. V případě nové knihy spisovatelky Tayari Jonesové...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz