„Je to velmi čerstvé, Marián byl bojovník, nečekali jsme to,“ řekla Vachová iDNES.cz. Koncert k jubileu se konal letos v dubnu, gratulovat přišli kolegové jako Fedor Frešo, Martin Valihora, Pavol Hammel nebo Miro Žbirka.
„Bylo to jeho vůbec poslední vystoupení, i když ho absolvoval na vozíku a s hadičkami v nose. Ale byl šťastný a měl z toho velkou radost,“ dodává Vachová.
„Přestože jsem věděl, že je Marián vážně nemocný, ta zpráva mě překvapila a zasáhla,“ říká Miro Žbirka. „Naposledy jsme se viděli letos v dubnu a zahráli si s kapelou Collegium Musicum jeho Pieseň z kolovrátku, kterou jsme spolu nacvičovali, když jsem byl ještě kluk a uvažovalo se o mém členství v jeho skupině,“ dodává s tím, že tehdy si s Vargou prožil pár chvil, které si pamatuje celý život. „Podobně jako rady, které mi dal. Bude nám všem chybět, ale naštěstí nám tu zůstala jeho hudba,“ dodává Žbirka.
Marián Varga patřil k nejvýznamnějším osobám slovenské, respektive československé hudební scény. Studoval na konzervatoři, později nastoupil do rockové kapely Prúdy Pavola Hammela a podílel se na její zásadní desce Zvoňte, zvonky z roku 1969.
V témže roce založil svou skupinu Collegium Musicum, která v Československu patřila k průkopníkům art-rocku. Popularitu si získala vlastně navzdory tomu, že většinu jejího repertoáru tvořily instrumentálky, včetně interpretací vážné hudby.
Album Konvergencie z roku 1971 patří k nejlepším deskám slovenské populární hudby a bylo úspěšné i komerčně. Jak v sedmdesátých letech, tak po převratu se dočkalo několika reedic.
Říct, zda bude Collegium Musicum pokračovat i bez svého stěžejního člena, je prý ještě předčasné. „Neumím si představit, že by to bez Mariána šlo. Říká se, že každý jsme nahraditelný, ale v jeho případě to prostě neplatí,“ tvrdí Jana Vachová.
