Hudba Yes má rockovou energii, náročnější členitost, obraznou fantazii a křehce prchavou atmosféru, prozařovanou tenkým hlasem Jona Andersona.
Všechny složky se sčítají, takže muzika stále okouzluje vnitřním jasem a svěžestí: připomíná řetězy melodických motivů, které gradují častým opakováním a plynule se mění barvami kytar či rozběhy kláves.
Yes dokážou takový sled hudebních obrazů „přestřihnout“, navázat na něj další téma nebo změnit rytmus v rámci jedné skladby. Přitom neunavili posluchače dlouhými mezihrami ve skladbách z klasických desek Fragile nebo Tormato ani novějším songem Magnification.
I sóla kytaristy Steva Howea, hráče na klávesy Ricka Wakemana či baskytaristy Chrise Squriea zapadla do režie večera, který připomínal setkání věřících v rockovém chrámu.
Yes mají jednu velkou výhodu: umějí se soustředit jen na muziku, do které vloží i své charizma a dramatické efekty. Fungovalo to, Yes vtáhli publikum do hudby.
Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. Na snímku je zpěvák Ion Anderson. |
Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. Na snímku je zpěvák Ion Anderson. |
Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. Na snímku je zpěvák Ion Anderson. |
Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. Na snímku kytarista skupiny Steve Howe. |
Britská skupina Yes koncertovala 11. listopadu 2001 v Praze. |
Sedmdesátá léta byla nejplodnějšími léty kapely Yes, která 8. června zahraje v Praze. |