Eric Truffaz, špička evropského jazzu, natočil přes deset alb a prosadil se v USA. "Jazz se šťávou i duší, a spoustou otevřeného prostoru," napsal o něm Rolling Stone. "Inteligentní, nekompromisní hudba současnosti, kterou hrají virtuózní hráči s bohatou fantazií a odvahou," píše časopis JazzTimes. Ve Francii žijící trumpetista, přezdívaný "Miles Davis acid jazzu", se svým kvartetem spojuje jazzové experimenty, drum'n'bass a hip-hop.
Truffaz se narodil roku 1960, ve třinácti letech se svojí první kapelou zpíval rock'n'roll a zároveň objevil Milese Davise a jeho nadčasové album Kind of Blue. Na konzervatoři v Ženevě hrál hudbu Mozarta a Verdiho, roku 1990 založil skupinu Orange a o rok později získal prestižní francouzskou jazzovou cenu Prix Special.
Roku 1994 vydal své první album pod vlastním jménem a vystoupil na jednom z nejvýznamnějších evropských jazzových festivalů v Montreux. Získal kontrakt u EMI France, roku 2000 pronikl před americké publikum, kde jeho nahrávky vydává legendární jazzová značka Blue Note. Kritika přirovnává Truffaze nejen jazzovému géniovi Milesi Davisovi, ale také k průkopníkovi ambientu Brianu Enovi: "s použitím minima tónů vytváří extatickou zvukovou atmosféru," píše časopis Rolling Stone.
Truffazovo poslední album In Between vyšlo vloni na podzim. "Tentokrát je převážná část alba čistě instrumentální. Tvoří ji fusion skladby, které víc než kdy jindy za poslední léta opět vypovídají o Truffazově inspiraci některými tvůrčími obdobími Milese Davise, ať už je to v hybných skladbách jako je Lost In Bogota, psychedelicky rozmazaných vizích a la Mechanic Cosmetic nebo ve volnějších impresích typu závěrečné Les gens du voyage," píše iDNES.cz v recenzi. Celá recenze zde.
Předjezdkyní a hostem Erika Truffaze na pondělním koncertě bude mladá švýcarská písničkářka Anna Aaron. Trumpetista má už léta dobrý čich na nové talenty a snaží se jim pomáhat. Tak před několika lety do Akropole přivezl tehdy prakticky neznámou Sophii Hunger, která se zakrátko vypracovala na hvězdu evropského formátu. I proto je záhodno nenechat si ani v tomto případě ujít "předkapelu".
