Snímky z koncertu najdete ve fotogalerii.
Po akustickém Sealovi přišla s neobvyklým programem i skupina Simply Red. Její jediný stálý člen Mick Hucknall velkou část úterního vystoupení věnoval svým latinským a jazzovým experimentům.
Zpočátku se zdálo, že se promrzlá holešovická Sportovní hala ani nezahřeje. Koncert začal jen s klavírem a smyčci. Skupina pojmenovaná skoro před čtvrtstoletím podle přezdívky svého zrzavého zpěváka překvapila dvanáctičlennou dívčí smyčcovou sekcí, která měla zjemnit zvuk celku. Teprve když po několika skladbách přidali doprovodní hudebníci na intenzitě a energii, odvděčili se diváci vstřícností.
Koncert se skládal ze dvou částí. Ta pop jazzová odstartovala oblíbeným moderním standardem A Song For You od Leona Russella a s nadsázkou řečeno Hucknall si v ní hrál na proletářského Sinatru, který vystupuje na plese s repertoárem složeným z brilantně přearanžovaných starších skladeb Simply Red. První část vrcholila známým Sad Old Red, v níž dostali prostor k sólům i někteří hudebníci. Druhá část koncertu se podle očekávání odehrávala v soulovém trojúhelníku Detroit–Memphis–Filadelfie.
Jednotícím prvkem mezi oběma částmi byla kubánská a brazilská hudba, která se ve zvuku skupiny objevila v takové míře poprvé. Hucknallovu místy trochu samolibému projevu, posedlému potřebou pochlubit se všemi finesami, které odkoukal od Al Greena, Marvina Gaye a Billyho Paula, a zároveň se sklonem k sentimentu dodala na temperamentu a živočišnosti. Díky této stylové směsi, jíž doplňovalo jedno reggae, music hallový valčík i coververze Dylanovy hořké písně Positively 4th Street, vyzněl koncert značně eklekticky.
Jako předskokan vystoupil Petr Bende a přesvědčil pochybovače, že otrkán mnoha tancovačkami vyspěl ve zdatného pop rockového zpěváka. Zdá se však, že jeho slabinou je málo výrazný repertoár.
