Poprockovou verzi rakouské hymny nazpívala Christina Stürmer

Poprockovou verzi rakouské hymny nazpívala Christina Stürmer | foto: archiv zpěvačky

Rakousko má jen velké syny. O velkých dcerách se v hymně zpívat nemá

  • 1
V Rakousku se rozhořel spor o státní hymnu. Její pop-rockovou verzi si totiž nechala pro svou informační kampaň na podporu vzdělávací reformy připravit tamní ministryně školství.

Text hymny navíc už nemluví jen o "velkých synech" Rakouska, ale nově i o "dcerách". Dědicům autorů a jejich zástupcům se úpravy nelíbí a hrozí kvůli nim žalobou. Informovala o tom rakouská média.

Rakouská republika má svou nynější hymnu od roku 1946, kdy o ní rozhodla tehdejší vláda. Tato kantáta svobodných zednářů se připisovala Mozartovi. Před několika lety vědci přišli s tím, že ji zřejmě složil Mozartův současník Johann Baptist Holzer. Na text hymny vypsal kabinet soutěž. Vyhrála ji básnířka Paula von Preradovicová. Slova pocházejí z jejího pera z roku 1947.

Nyní hymnu ministryně školství Claudia Schmiedová nechala pro svou kampaň pop-rockově upravit, a to v duchu rovných šancí ve vzdělávání pro chlapce i děvčata. Zpěvačka Christina Stürmerová zpívá o Rakousku jako o vlasti "velkých synů a dcer".

Nakladatelství Sessler, které dědice básnířky zastupuje, to považuje za "zásah do osobnostního autorského práva". Řekl to šéf nakladatelství Ulrich Schulenburg. Moderní verzi hymny považuje za "absurditu". Nakladatelství zastupuje i dědice hudebníků, kteří původní kantátu upravili na hymnu. "Především jde ale o zkreslení textu," zdůraznil
Schulenburg.

Autorka textu sice předala republice práva k tantiémám, "uměleckých autorských práv" se to ale podle právníka nakladatelství Georga Zangera netýká. "Taky bych nikdy do nějakého Miróa či Hundertwassera jen tak něco nepřimalovával," uvedl. Dodal, že stěžovatelům nejde o peníze. Chtějí prý, aby dílo zůstalo nedotčené. Pokud zpěvačka a ministryně do pondělka nezareagují, podnikne Zanger právní kroky a podá na ně žalobu.

Kampaň pro ministryni připravila reklamní agentura Lowe GGK. Podle jejího právního zástupce Geralda Ganzgera von Preradovicová text napsala na zakázku a přenesla na republiku všechna práva. I kdyby Rakousko nebylo jediným majitelem, nevidí právník ve změněném textu žádný problém. Pokud se přidají slova "a dcer", nejedná se prý o žádnou předělávku, ale pouze o nutnou současnou jazykovou úpravu.

Navíc je prý "právně jasné", že zadavatel smí text hymny jako součást národní identity podle potřeby upravit. Jinak originál nepočítá s polovinou obyvatel Rakouska, podotkl Ganzger. Uvedl, že přidáním ženského rodu se nemění kvalita a smysl textu. U hudebního provedení zas není podle něj jasné, čí muziku zpěvačka upravila. Na kantátu z 18. století se totiž už autorská práva nevztahují.

Ministryně nevidí zatím důvod, proč by měla popovou hymnu z kampaně stáhnout. "Na případné právní kroky v klidu vyčkáme," uvedl mluvčí ministryně. Také zpěvačka žádná opatření nepodniká.

"Zatím není proč jednat," sdělil její mediální poradce. Když se podle něj žádných kroků neobává ministerstvo, "tak proč by si měla dělat starosti" Stürmerová. Vášnivé debaty o hymně Rakousko zažívalo už před pěti lety. Týkaly se stejné pasáže. Tehdejší ministryně pro záležitosti žen navrhovala, aby se do textu přidalo i slovo "dcery". Zastánkyně a zastánci tohoto názoru poukazovali na to, že země měla v historii významných žen dost.

,
Témata: Rakousko, reforma, vláda