Tento orchestr tuzemští pořadatelé divákům dosud dlužili. Teď konečně přijíždí – a pyšnit se jím může Pražské jaro. West-Eastern Divan Orchestra ho ve čtvrtek navíc zahájí Smetanovou Mou vlastí.
Těleso svůj název odvozuje od Goethovy básnické sbírky a bok po boku v něm sedí hudebníci z Izraele a arabských zemí. U jeho zrodu stál roku 1999 dirigent Daniel Barenboim s palestinským, dnes již nežijícím, akademikem Edwardem Saidem. Idea byla zřejmá: V každém orchestru si hudebníci musí umět naslouchat – proč tedy tímto způsobem nepřimět ke komunikaci zástupce znepřátelených národů? Dnes už je orchestr fenoménem hudebním i společenským.
Bez Barenboima
Do Prahy hudebníci přijíždí v rámci turné, na němž Mou vlast provádí v různých evropských městech. Bohužel bez Daniela Barenboima, jenž Mou vlastí zahajoval Pražské jaro už roku 2017 – tehdy s Vídeňskými filharmoniky. Teď musel ze zdravotních důvodů účast odříci. Zastupuje ho jeho bývalý asistent, německý dirigent Thomas Guggeis. I na jeho výkon lze ovšem čekat se zvědavostí. Koncert se zopakuje ještě 13. května.
Už tuto sobotu zve Pražské jaro hned na tři koncerty v Anežském klášteře, které spojí starou hudbu s novou. Dialog dávných mistrů se soudobými autory povedou soubory The Breathtaking Collective, Tiburtina Ensemble a Collegium Marianum. V dalších dnech festival přivítá například cellistu Gautiera Capuçona, jenž vystoupí na dvou komorních večerech a bude i sólistou středečního koncertu City of Birmingham Symphony Orchestra, který bude řídit jeho litevská šéfdirigentka Mirga Gražinytė-Tyla; kromě Koncertu pro cello od Edwarda Elgara zazní i Symfonie č. 6 Antona Brucknera.
