Předsedkyně představenstva OSA Alexandra Wünschová - foto 1

Předsedkyně představenstva OSA Alexandra Wünschová při on-line rozhovoru. | foto: Eva Froňková, iDNES.cz

OSA tvrdí: Právní vědomí je v Česku stále slabé

  • 21
Česká republika patří k zemím, které s obtížemi prosazují ochranu autorských práv. Tu u nás upravuje autorský zákon. Americká monitorovací organizace International Intellectual Property Alliance odhaduje, že loni americké společnosti utrpěly na tuzemském trhu ztrátu 1,85 miliardy Kč "zásluhou" pirátského kopírování programů, počítačových her, filmů či hudby.

"Je to faux pas pro Českou republiku, která se může dostat mezi nespolehlivé země," říká skladatel a hudebník Petr Janda, který podporuje činnost Ochranného svazu autorského (OSA).

OSA zastupuje domácí skladatele či textaře a vybírá autorské poplatky i pro zahraniční umělce. Byla založena v roce 1919, později zneužita totalitní mocí a reformována po roce 1989. Stále se však cítí být pod palbou kritiky za to, že se snaží dělat svoji práci.

Stěžují si na ni například majitelé restaurací, od nichž OSA vybírá peníze za to, že jim v sále hraje hudba z rozhlasového přijímače. "Vždyť oni často platí jen 50 Kč měsíčně a tváří se, že je chceme zničit," namítají zástupci OSA, kteří požadují peníze také od pořadatelů koncertů, tanečních zábav, plesů, diskoték či výstav a veletrhů.

Přitom prý organizace OSA vybírá ve srovnání s jinými postkomunistickými zeměmi nižší autorské odměny. "Některé skupiny uživatelů hudebních děl lobbují, aby se nemuselo autorům platit. To je obecný lidský povahový rys, k tomu ještě přistupuje nízká úroveň právního vědomí v oblasti duševního vlastnictví v České republice," řekla předsedkyně představenstva OSA Alexandra Wünschová-Pujmanová.

On-line rozhovor s předsedkyní představenstva OSA Alexandrou Wünschovou čtěte ZDE.

Nejde jen o spory organizace OSA s uživateli autorských děl včetně rozhlasových nebo televizních stanic, které hudbu šíří. Sami umělci, jimž má OSA sloužit, jsou prý často laxní. Neposkytují pořadatelům dostatek informací o svém repertoáru, které jsou nutné pro přesnější výpočet odměn.

"Zvláště mladí hudebníci se málo zajímají o autorské právo. Kolikrát nevědí, k čemu OSA je a jak má fungovat. Měli by se víc starat o organizační věci, v Evropě je to přirozené," říká undergroundový klasik Mikoláš Chadima.