Jaromír Nohavica

Jaromír Nohavica | foto: Alexandr Satinský, MF DNES

Nohavica v Hukvaldech roztleskal i rozněžnil

  • 7
Takový nával hukvaldská obora snad ještě nezažila. Tisícovky lidí sem v neděli večer zavítaly na koncert oblíbeného písničkáře Jaromíra Nohavici.

Kolony aut v podvečer obklopily rodnou obec Leoše Janáčka, k oboře proudily stovky lidí s karimatkami, spacáky či skládacími křesílky.

„Líbí se mi, protože má jednoduché a lehce pochopitelné texty.“ „Líbí se mi, jak umí pracovat se slovy.“ „Pro mě jsou to vzpomínky na mládí.“ Tak odpovídali někteří z návštěvníků na otázku, co je jim na známém písničkáři sympatické.

Úvodní vystoupení Tomáše Kočka a Orchestru bylo vlídným začátkem večera. Tóny houslí, fléten a kytar doplněné rytmikou i některými historickými nástroji příjemně rozezněly postupně se zaplňující amfiteátr obklopený staletými stromy.

Obloha vykouzlila obraz sytě oranžového zapadajícího slunce, pro tento večer však zůstala zatažená. Jako by společně s okolním lesem pomáhala dotvářet akustiku celého prostoru.

Každopádně zvukař večera si zasloužil pochvalu, hudba byla celistvá a přitom konkrétní, výborně vyzněly i akustické úpravy, které si Nohavica dopřál v písních jako Velká voda.

Slezský bard vstoupil na scénu přesně ve 21 hodin - v tu chvíli také začal on-line přenos celého večera. Zpěvák nezapomněl pozdravit posluchače „za kanálem a za oceánem“ i ty z blízkých míst, kteří upřednostnili podívanou u monitoru, či prostě už nesehnali lístky.

Přišli o mnohé, velkou část působivého zážitku totiž utvářelo samotné prostředí přírodního amfiteátru s vůní stromů a večera - i cigaret některých diváků, kteří si přes zákaz zapálili.

Nohavica v pestré, avšak přesně vyvážené dramaturgii koncertu dokázal obecenstvo strhnout k nadšenému tleskání do rytmu - zejména v písních humorných, „hospodských“ s heligonkou, rozněžnit je ve skladbách milostných i navnadit na písně nové, jichž zahrál hned několik.

S novou energií si vychutnal některé své starší skladby jako Plebs blues. Diváky rozezpíval u Hlídače krav či třeba Písně zhrzeného trampa, fotbalové fanoušky potěšil souborem baníkovských popěvků.

Večer se linul v celistvém a přitom velmi tvárném toku písní pod oblohou s mraky, které tentokrát zakryly výhled na meteorické roje Perseid.

Barevnost atmosféře večera udaly tóny nasvětlení pódia proměňující se s charakterem skladeb. Zlověstné odstíny střídaly tóny vlídné, některé z barev jako by významově obohacovaly témata písní, jiné spíše působily jako doplněk.

Po závěrečné sérii veselých písní Nohavica vzpomněl i na nedávno zesnulého fotografa Františka Řezníčka. Věnoval mu píseň Převez mě, příteli. Závěr byl možná očekávaný, přesto povedený - zazněly písně Kometa a Anděl strážný.