Na koncertní šňůru Mig 21 vyjíždí, aby podpořil DVD Když ti vítr napne plachtu aneb Film o nejhezčí kapele a CD Best Of.
Dnes vyrážíte na turné. V kolika městech se v následujícím měsíci představíte?
Máme v plánu asi dvanáct koncertů v největších českých a moravských městech. Budou klubového charakteru a s velikonočním zaměřením.
Co to znamená, s velikonočním zaměřením?
Budeme na koncertech provádět velikonoční rituály s pomlázkami a kraslicemi. Nerad bych ovšem zabíhal do podrobností, protože ty rituály budou zřejmě hodně improvizované.
Proč začínáte v Brně?
Nevím, ale je fakt, že jsme tam začínali už minule, takže už se to vlastně stává tradicí.
Tvrdíte, že turné bude plné překvapení. Prozradíte nějaké?
Z nových písní budeme hrát ty nejnovější dvě, které jsou na albu Best Of, což je Bývá mi úzko a Svěřím se ti, sněhuláku. Z těch naopak nejstarších skladeb jsme zařadili třeba píseň Tralala, kterou jsme na koncertě nehráli asi pět let. Jinak však budeme hrát skladby, na které jsou naši posluchači zvyklí. Vzhledem k tomu, že jsme je ovšem dlouho nezkoušeli, tak je možné, že je budeme hrát trochu jinak než dříve. V zásadě si myslím, že lidé, kteří nás znají, nebudou zklamáni, a ti, kteří budou chtít slyšet něco nového, tak by mohli být trošičku překvapeni.
Rádi při show používáte kostýmy, v tomto směru nic speciálního nechystáte?
Každý člen skupiny si připravuje něco, čím překvapí spoluhráče. Mám tušení, že Tomáš Polák sehnal papírovou bundu. To je samozřejmě velká výzva pro ostatní. I já mám něco.
Prozradíte co?
No tak... I když je to tajný, tak můžu říct, že je to nová přezka k pásku. Tajná přezka k pásku.
Současné turné jedete i k desce Best Of. Proč jste ji vydali zrovna letos?
Protože jsme si řekli, že už čas nazrál. Trvalo nám dlouho, než jsme vydali ty předchozí desky, tak nám to připadalo příhodné. Navíc většina kapel vydává svůj výběr později a my se řídíme heslem: Dělej všechno jinak.
Co bude následovat po turné?
Rozhodně v létě festivaly a na podzim bychom rádi hráli v USA, kde už jsme párkrát vystupovali před převážně českým publikem a kde nás to mile překvapilo.
Za rok oslavíte deset let existence kapely. Když jste v roce 1998 skupinu zakládali, čekali jste, že se chytíte a vydržíte tak dlouho?
Ne, to skutečně nečekal nikdo z nás. Samozřejmě, že každej kluk, když zakládá kapelu, sní o tom, že zboří žebříčky a vyprodá haly. To je v pubertě normální.
Ale vy už jste v pubertě nebyli.
Ano, my jsme byli už postpubescenti. Ale to, co jsme za ta léta prožili, jsme si nepředstavovali ani v těch nejčernějších, ani v těch nejrůžovějších snech.
