O Oldfieldovi se říká, že vliv na jeho muziku mělo především ne příliš šťastné dětství. Sám Oldfield přiznává, že hudba mu je útěkem z reálného světa, úkrytem, kam se sám může schovat.
Snad nejznatelněji se dá toto konstatování doložit hned na Oldfieldově první desce nazvané Tubular Bells ( 1973) , která vznikla pospojováním několik desítek pásků.
Přestože mnohé věci z Oldfieldovy tvorby, především let osmdesátých, zavánějí rádoby oduševnělými prvky, které směle koketují s podřadným discem, může se pochlubit i hudbou, které by se dala pojmenovat jako moderní vážné hudba. U Oldfielda naleznete tklivé písně, opusy, harmonické fresky nebo instrumentální a vesmírnými tóny prodchnuté desky stejně jako anglosaský folklór.
Dnes téměř padesátník však musí vzdorovat pověsti, že s věkem zbuchtovatěl a podlehl provoplánovému koncipování alb, což je podle mnohým i případ toho posledního. I tak se ale musí nechat, že zvuk Oldfieldovy kytary zůstává stále stejně specifický a těžko napodobitelný.
 Mike Oldfield při koncertu |
 Mike Oldfield |
 Mike Oldfield |
 Mike Oldfield |
