„Historku, kterou písnička zpracovává, mi vyprávěl můj otec, který u nás na vesnici už patnáctým rokem dělá starostu. Údajně se traduje po vesnici už dlouhé roky. Mně přišla tak krásně bizarní a geniální, že vznik písničky na sebe nenechal dlouho čekat. Sešel jsem se proto s Adamem, který mě doprovází na koncertech, vzali jsme všechny nástroje, co jsme doma našli, a nahrávka i s videoklipem byly na světě,“ komentuje Horák novinku, jejíž uvolněná nálada skvěle sedí do letních dní.
Podobná atmosféra sálá i z klipového zpracování, jenž podtrhuje v dobrém slova smyslu „vesnickost“ příběhu i písně. Režie se ujal Martin Hammerschlag, který je podepsán pod dalšími Horákovými úspěšnými klipy jako Je to tak, V toleranci nebo Vpoho.
Tentokrát zvolil ve srovnání se zmíněnými videi mnohem minimalističtější, až takřka „homemade“ zpracování. Michal Horák a Adam Černík se v něm potkávají u jednoho – pro kameru speciálně upraveného – stolu s lahvemi domácí pálenky, štanglemi salámu, talíři chipsů s několika dalšími verzemi sebe samých v různých stádiích rozjařenosti.
Rozjařený je Horák nejen v klipu, ale i z akutální situace, jež, doufejme, konečně znovu přeje i živému hraní. „Už nám to chybělo a vypadá to, že si zakoncertujeme dosyta. Ztotožňuju se s Pokáčovým výrokem ‚Pokud někde bydlíte, tak tam nejspíš hraju‘,“ dodává Michal Horák.
