Martina Janková

Martina Janková | foto: Fotosmart comm

Kdo chce za každou cenu řvát, toho líp zpívat nenaučím, líčí Janková

  • 0
Martina Janková patří k našim pěvcům a pěvkyním, jimž se podařilo uspět ve světě a jsou soustavně zváni ke špičkovým divadlům či ansámblům. Své nyní již téměř třicetileté zkušenosti postupně začíná předávat mladým zpěvákům.

V zahraničí tak činí formou soukromých lekcí i mistrovských kurzů již pár let, doma loni navázala spolupráci s Festivalem Jarmily Novotné v Litni u Berouna. Její letošní kurzy, zaměřeně na interpretaci písní, se uskuteční od 14. do 20. září, na jejich závěr se Janková se svými osmi žáky z Česka i ze zahraničí představí na koncertě nejprve v Litni, pak v pražském Rudolfinu.

Za celým projektem věnovaným velké české operní hvězdě první poloviny 20. století stojí Zámek Liteň, spolek pečující o prostory, v nichž Novotná kdysi žila. „Jarmila Novotná je pro mě příkladem nádherné techniky a veliké elegance. Prostě vznešeného projevu. Navíc obě sdílíme i lásku k zemi, ze které jsme vyšly, i když nás osud pak zavál jinam. A protože má vlastní cesta byla velmi těžká, dokážu si představit, jakým těžkostem a nejistotám musí čelit i mladí zpěváci,“ líčí Janková, která trvale žije ve Švýcarsku.

Zpěv je ovšem velice abstraktní záležitost a vysvětlit jiným, jak na to, nemusí být snadné ani pro sebelepšího zpěváka. „Když jsem brala lekce u Edity Gruberové, neřekla mi ‚Já ti povím, jak to máš dělat‘, nýbrž ‚Já ti ukážu, jak to dělám já‘. Tak i já prostě ukážu studentům, co u mě fungovalo na koncertních a operních pódiích, a oni si z mojí mozaiky vyberou kamínky, které je osloví, pro vlastní mozaiku,“ přibližuje Janková svou metodu.

Uvádět mladé lidi do tajů zpěvu navíc podle ní prospívá i učiteli. „Když musíte druhému něco vysvětlit, musíte si vše do posledního detailu nejdříve sama uvědomit. Takže jste po hodině jako pedagog úžasně rozezpívaná a můžete jít na pódium,“ tvrdí. Zájem o její kurzy je ve světě značný, a i když se na jednoho studenta většinou dostane zhruba jen třicet minut, i to Janková považuje za přínosné: „Zkušenost mi ukázala, že sdílená radost ze zpěvu člověka nabíjí.“

Vztah učitele zpěvu a žáka ovšem nebývá vždy idylický a také Janková nezastírá, že porozumět si může být někdy obtížné. „Pokud má student jen tu prioritu, že chce za každou cenu řvát a ukazovat, že má velký hlas, nedonutím ho naučit se senzibilnímu tvoření frází nebo používání všech barev od piana po forte – které je samo o sobě pouze jednou z mnoha barev. Je pro mě také skoro nesnesitelné, když zpěvák neví, co zpívá, ze kterého dějství to je, co se tam právě děje, proč to zpívá a podobně, a po mně chce jen jakousi frizúru či ondulaci hlasu,“ poznamenává.

Sama Janková toho prý nejvíce pochytila od kolegů v operním souboru v Curychu, kde byla řadu let v angažmá, či na Salcburském festivalu. „Hodně jsem se naučila i od skvělých pianistů, především frázování,“ dodává. Ostatně dva výteční klavíristé se budou podílet i na jejích liteňských kurzech. Vedle Švýcara Gérarda Wysse to bude též Ivo Kahánek, s nímž Janková natočila dvě alba písní Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.

Doma se pěvkyně představí koncem měsíce ještě jednou, a to 25. září na zahajovacím večeru televizního festivalu Zlatá Praha.