Pod inscenací je podepsán proslulý kanadský režisér Robert Carsen, který ji poprvé představil roku 2004 v Antverpách. Carsenův nápad spočívá v zalití celé scény vodou – jeviště se tak vlastně proměňuje v bazén a zpěváci a tanečníci se pohybují po dřevěných lávkách.
Má to svůj umělecký důvod, protože Káťa žije nedaleko Volhy a stojatá vodní hladina s úzkými „chodníčky“ navíc znázorňuje jakési zrcadlo lidské duše, ochromených mezilidských vztahů a úzkoprsosti prostředí, v němž se vdaná žena opováží zamilovat do jiného muže.
Podle výtvarnice Marie Blažkové, která dohlíží na přípravy, scéna vyvolává pocit nekonečného prostoru, ale vše musí stoprocentně ladit. „Vyžadovalo to přesnost na milimetry při výrobě i během instalace. Voda se čerpá pomocí trubek z hloubky patnácti metrů pod povrchem jeviště. Výška hladiny musí být čtyři centimetry, v systému cirkuluje šestnáct tisíc litrů vody, z toho sedm set se denně odpaří,“ vysvětluje. Voda je ohřátá na 24 stupňů Celsia a vyžaduje speciální údržbu, aby zůstala čistá.
Stejné podmínky musely přirozeně splnit i světové operní domy, jimiž tato inscenace prošla v uplynulých letech. Včetně milánské La Scaly, kde se Carsenova Káťa Kabanová hrála v roce 2006. V obsazení figuroval i tenorista Štefan Margita. „Divadelní výsledek byl ohromný,“ pochvaloval si tehdy.
Carsen má ostatně za sebou desítky úspěšných inscenací, mezi nimiž jsou i Janáčkovy opery. Vedle Káti Kabanové režíroval na různých zahraničních scénách Její pastorkyni, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu. Pro pařížskou Národní operu vytvořil také Dvořákovu Rusalku.
Premiéra Káti Kabanové je sama o sobě událost, ale letošní festival Janáček Brno připravil až do 18. října i další atraktivní projekty. Jako součást divadelní řady chystá režisér David Radok inscenaci monodramatu Arnolda Schönberga Očekávání, propojeného s jednoaktovkou Bély Bartóka Modrovousův hrad. Z Norimberku přijede hostovat Státní divadlo s inscenací Z mrtvého domu.
Koncertní řada nabídne například Janáčkův Zápisník zmizelého v podání britského tenoristy Iana Bostridge nebo recitály mezinárodně úspěšné české sopranistky Martiny Jankové a pianisty Ivo Kahánka. Festival se koná vždy po dvou letech v moravské metropoli, kde Janáček působil a kde je také pohřben.
