Také proto, že je rovněž zápasníkem v thajském boxu, který se snaží dělat na špičkové úrovni. Ostatně zápas k jeho stylu patří. Marpo je mistr battle rapu čili bojového rapu, ve kterém vyhrál dvě domácí soutěže a při němž hrdinové slovně soupeří o nejrychleji či nejlépe rapovaný text. Možná proto si lidé Marpa spojují s agresivitou.
Jenže Marpo je spíš stylizovaná postava, druhá tvář rapera, jehož otcem je legendární český kytarista Otakar Petřina, spolutvůrce hitů Václava Neckáře či jeho památné desky Planetárium. "Otec mi zahrál na kytaru v písni Zpověď. Já jsem se učil od tří let na bicí. Když jsem začal dělat rap, trochu jsem se od toho oprostil. Nebylo tolik času. Hrozně dlouho jsem chtěl, aby si táta se mnou zahrál. Asi taky čekal, až vyzraju. Jsem moc rád, že jsem s ním něco natočil," říká Marpo, jinak Otakar Petřina mladší.
Zažité bubnování se mu skvěle hodilo, přispělo k Marpovu ráznému frázování, které připomíná soustředěnou palbu kulometu. Marpo, jenž si odvodil jméno od hrdiny své dětské četby, cestovatele Marca Pola, si natočil a anglicky nazpíval tři domácí alba. Bez Gipsyho bych byl nula Do světa českého rapu jej postrčil Radek Gipsy Banga, jenž má dnes již uznávanou kapelu Gipsy.cz.
"Gipsymu vděčím za všechno. Šest, možná sedm let jsem si dělal rap jen pro sebe. Gipsy a lidé kolem něj řekli, že mi vyprodukují desku za dost směšné peníze. Já jsem na ni kapitál neměl. Kdyby se mě Gipsy takhle nechytl a neposlal mě nahoru, tak bych se v tom ještě doma plácal. I nyní mi Gipsy obrovsky pomohl s třetí deskou," říká Marpo, který vsadil na kontakty se zahraniční scénou.
Jako producenta povolal Kfieda z Finska, který mu vystavěl výtečný zvuk a posílil melodické motivy. Jedním z hostů na albu Rapstar je Američan Hard Target, se kterým se chce Marpo vypravit na sérii koncertů po Spojených státech. "Myslím, že je možné propojovat naši scénu přes oceán. Sami Američané tvrdí, že hudba je univerzální, i když v rapu je samozřejmě důležité sdělení. Poslouchám americký, slovenský a český rap proto, že mu rozumím. Třeba francouzský rap hezky zní, ale pokud nerozumím slovům, je to těžké," uznává Marpo.
Dříve si myslel, že rap je jen o gangsterech a ghettech. "Ale my v Evropě takhle nežijeme. Já nemůžu rapovat o tom, že mě máma nechtěla nebo že jsme žili ve špíně. Já pocházím z normální rodiny. Tak by měl být můj rap spíš lyrický, co se týče metafor," říká Marpo, pro kterého je hudební scéna tak trochu kolbištěm.
"Rapeři jako Public Enemy mluví hodně o politice. Battle rapeři třeba někoho imaginárně shazují nebo se nad něj povyšují. Je to prostě styl, nad který se někteří lidé nedokážou povznést. Spíš by si ho mohli užívat," míní Marpo, který si zarapoval i v písni Sněhurky od kapely Kryštof.
"Richard Krajčo mi zavolal. Nejprve jsem se obával, co tomu řekne hiphopová scéna, že mě třeba odsoudí. Pak jsem si radil s Targetem, který mi řekl, abych se rozhodl podle vlastního uvážení. Proč bych to nemohl zkusit? Mně se ta písnička líbí. Nevím, co jí řekli lidi, ale já jsem s ní spokojený," dodává Marpo, který chce svou desku pokřtít 29. listopadu v pražském klubu Roxy.
