Madonna vždy dokázala přijít s fantastickými nápady, které od ní postupně její kolegyně kopírovaly. Udávala trendy a její profi tým vymýšlel ty nejlepší koncertní programy na světě. Když jezdila po světě s legendárním programem Blond Ambition, při němž v posteli poprvé se dvěma tanečníky předstírala masturbaci, bylo jasné, že se popem prožene sexuální revoluce.
Madonna a MDNA |
Její první zastávka v Česku při Confessions Tour, v němž v úvodu vystoupila z obří diskokoule, aby vzápětí zapřáhla čtyři tanečníky a nasedla do pomyslného kočáru, lidi omráčila, protože dramaturgicky držela až děsivě pohromadě. V podstatě nebyla vteřina, kdy bych se stihla nudit. Koncert pod širým nebem k předposlední desce Hard Candy, který Češi (a já s nimi) viděli na louce u pražského Chodova, už drhl mnohem víc. Madonna ho sice zahájila v trůnu, do něhož ji stále světová média usazují, jenže už se uvedla jako "královna s velkýma vočima". Snažila se ukázat jako zpěvačka, která stále drží krok s vývojem hudebního průmyslu, ale i když má fyzickou kondici lepší než kdejaký teenager, podkolenky už jí zkrátka nesluší. A hodí se dodat, že předchozí deska byla výrazně lepší než aktuální MDNA.
Z porovnání viděného tak vídeňský večer, který začal s hodinovým zpožděním proti plánovanému startu, byl jen důkazem, že Madonna sice stále spolupracuje s těmi nejlepšími scénografy, choreografy a tanečníky, ale sama neví, "co by roupama".
Nabídla přeplácanou dvouhodinovku, o níž se dá říct mnohé. Jen to nebyl koncert. Už jen fakt, že od posledně, kdy přiznala alespoň některé hudebníky, na scéně zbyl jen dýdžej, zklame. U roztančeného pána se totiž neubráníte pocitu, že v notebooku dvakrát klikl na složku "Madonna_tour", a tím spustil na vteřinu promyšlený playback s důmyslně připravenými pauzami na skutečně živý zpěv. Na ten totiž také došlo a byl opravdu poznat. Všichni, a teď už snad opravdu všichni, i ti nejskalnější, musí uznat, že Madonna není brilantní zpěvačka a srovnávat ji s Beyoncé nebo Céline Dion je absolutní šílenství. Její intonační výlety k notoricky známým melodiím tahaly tak za uši, až by jeden na kolenou žadonil, ať se vrátí k prázdnému klapání pusou. Druhá poloha zpěvu, tedy jakási procítěná recitace, už jen vyloudí na tváři úsměv.
Nováčci padli blahem
Kdo ovšem viděl Madonnu poprvé, musel domů odcházet na vrcholu blaha. Předvedla se mu totiž jako pokorná jeptiška, svůdná rajda, chladnokrevná střelkyně, roztomilá šťabajzna i femme fatale v korzetu.
Madonna v Římě ukázala zadek (12. června 2012).
Která navíc stáhne kalhoty a pochlubí se zadečkem v tangách, protože podle nápisu na zádech No Fear se evidentně ničeho nebojí.
Byl to neuvěřitelný spektákl a každé číslo by dokonale vydalo na samostatný klip. Sedělo v každé vteřině, s playbackem mělo i pěkný zpěv a Madonna v tanečních číslech dokonale stačila svým mladším a výjimečně talentovaným kolegům. Ve čtyřech tematických blocích na sebe ta samostatná vypiplaná dílka ale těžko navazovala.
Úvod ovšem Madonna zvládla skvěle. Každopádně první minuty svých vystoupení, kdy je potřeba fanoušky drapnout a nepustit, jí vždy šly. Publikum se totiž ocitlo v chrámové lodi, nad níž se kývala obří kadidelnice a zpíval mužský sbor. Ve zpovědnici se objevila Madonnina silueta. Zpěvačka poté povstala, a i když se ke své duchovní části vracela později několikrát, bylo jasné, že úvodní píseň Girl Gone Wild se samplem Material Girl ji vrátí ke světskému životu plnému (v kostelech zakázaných) radovánek.
Ono se navíc v kostele také nestřílí. A právě jedno z těch efektních čísel, které krátce po masakru v denverském kině na premiéře Batmana Američané kritizovali a zpěvačce naznačovali, ať ho alespoň na chvíli z programu pietně vyřadí, přihlížející omámilo. Jenže co jeden vidí jako skvělý nápad, může snadno sklouznout k prvoplánové prkotině. A tak Madonna střílela pod křížem maskovaného padoucha a s každou dobře usazenou kulkou se na projekci objevila kaluž krve, rodiče svým dětem spíš zakrývali oči.
Madonna tak jen opět naplnila svou pověst: stále umí šokovat.
Madonnin obličej je vidět skoro stejně často jako její pozadí.
Dříve množstvím sexu, který se ani teď nevytratil, jen by s ním mohla lépe zacházet. Špulit půlky ve třiapadesáti možná může, třít si rozkrok samopalem asi také, ale proč vlastně? Když si v luxusní podprsence lehne k pianu, začne se svůdně převalovat a do mikrofonu šeptat Like A Virgin, jen těžko se jí věří panenské odevzdání. Následující herecká minietudka s korzetem, který jí utáhne sexy chlapík tak, že nahlas vzdychne a s ní zatají dech třicetitisícový dav, cyniky donutí k pláči.
Nechybělo ani náboženství, tedy druhé téma, které Madonna tak ráda otvírá. Křesťanských křížů se objevily desítky, a to i v místech, kam by se daly jen těžko našroubovat, ale scénograf je zkrátka mág. Ono se totiž pohledem do kostela začalo a kruh se uzavřel v závěru po Like A Prayer, v němž gospel v hábitech roztančil i ochozy.
Co tedy pochválit? Především neutuchající kreativitu a tempo, v němž fabrika s názvem Madonna stále jede. A pak zpracování starých hitů Vogue a Human Nature, která v zrcadlové verzi citovala jinak skvělý klip, v němž Madonna v latexu bičíkem "nařeže" čivavě.
Madonna na koncertě v Římě během písničky Human Nature (12. června 2012).
Snad by se dala pochválit Madonna i za to, že se poprvé postavila před lidi a místo frází a pozdravů se obyčejně uvolnila a vtipkovala. Lichotka ovšem v krku zaskočí ve chvíli, kdy z jejích úst vypadla krkolomná omluva za pařížské vystoupení.
To sice pro dva tisíce fanoušků připravila jako mimořádnou akci nad rámec turné, ale bohužel už svému fanklubu neřekla, že proto neodehraje celých 110 minut, ale pouze necelou padesátiminutovku. "Chtěla bych, abyste věděli, že to pro vás děláme s láskou. Dáváme do toho naši krev a pot," blábolila a snažila se ten průšvih zahrát do autu.
"Vy i já, my všichni jsme tady od toho, abychom udělali svět lepším." To radši měla mlčet.
Fanoušci v kotli jistě na zdi všech sociálních sítí ten večer pěli chválu a plni dojmů nejspíš nemohli usnout, zato holčička v řadě pode mnou to zalomila ve druhé třetině programu. A vůbec jí nevadilo, že se zvukař rozšoupl a dopřál na basech.
Madonna bývala královna, o které nikdo nepochyboval, a mohla by jí být i nadále. Teď se pod ní trůn klepe. Nejhorší na tom je, že si nožičky podřezává sama.
Madonna - MDNA Tour
Vídeň, stadion Ernesta Happela, 29. července 2012
Předkapela: Martin Solveig
Hodnocení iDNES.cz: 30 %
