Královská jízda dvou hudebních hvězd

K blues se vztahují, byť těsněji či vzdáleněji, snad všechna dosavadní alba britského kytaristy Erika Claptona, novinku Riding With The King nevyjímaje. Možná nejdřevněji zní písně z titulu From The Craddle z roku 1996, které Clapton vybral ze zpěvníků tradičních autorů, naopak nejuhlazenější je jeho předloňský projekt Pilgrim.

Nejsou to ovšem protiklady mezi popem a blues,  ale dva  břehy téže claptonovské řeky, která vstřebala ještě rock, soul i  reggae.  Album Riding With The King, jež Clapton natočil společně  se stařešinou B. B.  Kingem, který mimochodem právě zítra vystupuje  na zlínském Golem Blues Festu,  leží asi někde uprostřed tohoto  proudu. Obrazně řečeno: saka a kravaty, v nichž  jsou oba umělci  upnuti, stejně jako nablýskaný kabriolet, do kterého podle  fotografie  na obalu usedli, vcelku patří k jejich hudbě.

Skladbu Come Rain  Or  Come Shine dokonce načechrávají romantickými smyčci - s něčím  takovým by si  zemití T-Model Ford nebo R. L. Burnside asi sotva  rozuměli. To ovšem neznamená,  že by dvanáct písní padalo pod průměr.  Vydařená je hned titulní pulsující  skladba z repertoáru Johna  Hiatta, kde se oba kytaristé střídají. Ještě lepší  jsou valivé  songy Hold On I'm Coming nebo Key To The Highway, v nichž si hráči  odpovídají i zpěvem a nahrávku tvoří na bázi dialogu.

B. B. KING, ERIC CLAPTON
  RIDING WITH THE KING

1. Riding With The King
2. Ten Long Years
3. Key To The Highway
4. Marry You
5. Three O´Clock Blues
6. Help The Poor
7. I Wanna Be
8. Worried Life Blues
9. Days Of Old
10. When my Heart Beats Like A Hammer
11. Hold On I´m Coming
12. Come Rain Or Come Shine

Mary You  zase dává větší  prostor sólům, z nichž to Kingovo je zvonivější  a melodičtější, zatímco Clapton  hraje ostřeji a rockověji. Rytmika  bubeníka Steva Gadda a baskytaristy Nathana  Easta šlape spolehlivě;  záleží jen na tom, jakou doprovodná kapela zařadí  rychlost. Ve  vyšších otáčkách se muzika víc blíží jakési univerzální směsici  rhytm&blues, soulu a rocku známé třeba z nahrávek Joe Cockera,  již dráždivě  prořezávají dívčí sbory.

Naopak Kingova osmiminutová  skladba Three O'Clock Blues  těží z vnitřního pnutí, které elektrizuje  vláčně pomalé tempo - tohle je možná  nejbluesovější nahrávka,  v níž se k oběma rozteskněným kytarám druží klávesy  Tima Carmona.  Na dochucení všemi odstíny je tu pak takřka rock'n'rollová jízda  Days Of Old či vzdušná akustická dumka Worried Life Blues.

Ačkoli  automobil s  Erikem Claptonem a B. B. Kingem jede po známé a tisíckrát  vyzkoušené silnici,  proplétající se rukopisy obou řidičů činí  některé pasáže neopakovatelnými. Asi  proto to celé má smysl.

B. B. King a Eric Clapton.

Fotografie z obalu CD B. B. Kinga a Erica Claptona Riding with the king.