"Naši skalní příznivci očekávají, že se budeme zarputile držet přesně toho stylu, s nímž jsme přišli před dvaceti lety," říká bubeník Steve Shelley. "Ale rocková hudba je dnes úplně někde jinde a my bychom popírali sami sebe, kdybychom její vývoj ignorovali."
Shelley přesto nesouhlasí s tvrzením, že je kapela v současnosti méně "hlučná" než v dobách své největší slávy. "Právě naopak. Dnes jen umíme lépe naložit s tím, co nahrajeme. Všechen rachot z alba obvykle vystříháme a ušetříme si ho na koncerty. Písničky zase razantně zkracujeme tak, aby netrvaly víc než půl hodiny," vykládá bubeník, u něhož však někdy není úplně snadné poznat, zda mluví vážně, či pouze žertuje.
Žádnou legrací však nebyla situace, do níž se kapela dostala při nahrávání posledního alba. Její nahrávací studio na nejstarší manhattanské ulici Murray Street bylo totiž 11. září zasaženo teroristickým útokem. "Dlouho jsme nevěděli, zda studio vůbec stojí, protože jsme na místo nesměli. Ale bylo nám jasné, že to album musíme dotočit. Nebýt útoku, zřejmě bychom je pojmenovali úplně jinak. A zcela jistě by bylo jiné. Té melancholie jsme se potom nějak nemohli zbavit."
Album Murray Street mělo být druhou částí zamýšlené trilogie o kulturní historii dolního Manhattanu. Steve Shelley připouští, že bude pravděpodobně třeba obměnit celý koncept, případně přidat další část: "Takovou tragédii nelze opomenout. Myslím, že není třeba vysvětlovat proč."
Pokud jde o publikum, bubeník si pochvaluje, že se během let neustále obměňuje a omlazuje, což svědčí o tom, že kapela drží krok s aktuálním hudebním děním. "Naši vrstevníci už na koncerty moc nechodí, protože mají rodiny, a
|
Sonic Youth | |
| 1. | The Empty Page |
| 2. | Disconnection Notice |
| 3. | Rain On Tin |
| 4. | Karen Revisited |
| 5. | Radical Adults Lick Godhead Style |
| 6. | Plastic Sun |
| 7. | Sympathy For The Strawberry |
I když mají rodiny i členové Sonic Youth - skupina loni oslavila dvacet let existence - na jejich práci a životním stylu se prý mnoho podstatného nezměnilo. "Stále tvoříme stejným způsobem a stále se při skládání inspirujeme především rozmanitou a pulzující newyorskou scénou," tvrdí bubeník kapely, která v počátcích vycházela z tamějšího punkového hnutí. "Punk je mrtvý," odpovídá Shelley s úsměvem. "Byl mrtvý už v roce 1979. Ale všechno dobré, co se v našich životech děje, vždy jednou skončí. Bylo to krásné, ale bylo toho dost."
Podle Shelleyho je v současné době newyorská scéna stejně zajímavá jako v dobách největší slávy klubu CBGB, a navíc mnohem pestřejší, protože není sjednocená jedním hnutím. "Je škoda, že se to všechno světu nedonese a v hitparádách zabírají místo podřadné a hloupé popěvky." Mnohé mladé newyorské kapely si berou za vzor právě Sonic Youth a Shelley přiznává, že je to velmi příjemný pocit. "Koho by netěšilo, že má někdo chuť pokračovat v tom, co on začal?"
 Skupina Sonic Youth. |
 Skupina Sonic Youth. |
 Obal alba Murray Street skupiny Sonic Youth. |
