„Jakmile je žena trochu výstřednější nebo se pokouší dělat věc jinak, hned se o ní říká, že je praštěná. To není fér. Já se taky vždycky pokoušela být jiná a rozhodně by se mi líbilo víc, kdyby se o mně říkalo, že jsem kreativní, silná, neústupná nebo milion jiných věcí, které opravdu jsem,“ stěžuje si Róisín Murphy v rozhovoru na svém Myspace profilu.
Zbývá jen otázka, co o ženě říct, když je kreativní, silná, neústupná a praštěná k tomu, ale o to teď nejde. Podstatné je, že bývalá zpěvačka Moloko na druhé sólové desce vykročila z občas trochu samoúčelné výstřednosti a praštěnosti do normálního života. Tedy hudebně. Že si k tomu obléká pletený rudý skafandr a latexové rukavice je jiná věc.
Reakce, které jsem na Overpowered zaregistroval ve svém okolí, se v jednom vzácně shodují: nejdřív jsem to odzívl(a), ale pak jsem zjistil(a), že to má něco do sebe. Znamenají asi toto: Róisín Murphy je na novince až nečekaně přímočará, efektivní a zdánlivě povrchní, ale s časem se obnažují další vrstvy.
Hlavně vedle předchozí sólovky Ruby Blue, kterou s ní natočil divnotyp Matthew Herbert, je to skoro až konvenční popina. Žádná rytmika brnkáním na sponku do vlasů. A už vůbec žádné ukňučené antisongy, kterými s Markem Brydonem občas špikovali desky Moloka. Místo toho je tu hodně old school diska a houseu. Podobně jako v hitu Never Enough, který Róisín před šesti lety natočila s Borisem Dlugoshem, tedy s tím, co svým remixem kdysi proslavil Sing It Back.
Sama autorka říká, že nová deska vznikla standardní popovou cestou: každou skladbu s někým jiným a všechny jako singl. A proč ne? Dělá to tak kde kdo. Jenomže zatímco čtyři z pěti zpěvaček se k tomu uchylují především kvůli autorské nesoběstačnosti a vyšším prodejům, Róisín k tomu podle všeho vedly i méně zištné důvody. Především si prostě začala víc věřit.
Těch předchozích pět desek, které natočila a na kterých se velmi výrazně podílela i autorsky, ji samotnou přesvědčilo, že dokáže zaujmout i bez toho, aby v každé skladbě hryzala pugét růží nebo ukazovala co má pod sukní a s tím se uklidnila. Veškeré úsilí proto tentokrát zaměřila na to, co chce říct. Teprve pak řeší, jak se u toho bude tvářit.
Na výsledné podobě Overpowered pochopitelně nese velký podíl i houf spolupracovníků, které si Róisín pozvala, ať už jde o Andyho Cata z Groove Armady, Seijiho z Bugz In The Attic, jazzmana Marka de Clive-Lowea nebo hiphopového producenta Jimmyho Douglase. Sama zpěvačka ale dokazuje, že je dost výrazná na to, aby to i přes tu pestrost hravě udržela pohromadě a Overpowered je od začátku do konce 100% Róisín Murphy.
A Róisín Murphy v roce 2007 není ani blyštivá jako upuštěné zrcátko, jako bývala hlavně na ranných deskách Moloka, ani pokroucená jako pražená slaninka, v níž se proměnila na Ruby Blue. Dnešní Róisín Murphy je královnou každodenního glamu. Jako Alison Goldfrapp, co v baretku horským rekreantům zpívá Sladké mámení, zatímco z balkonu jejího beskydského hotelového pokoje visí nahý Pavel Nový.
Ve správnou chvíli, kdy by toho třeštění mohlo být moc, se ale deska přehoupne do stratosféričtějších poloh jako jsou Primitive nebo Dear Miami, aby vás následně skladbou Cry Baby z výšky upustila zpátky na tu nejrozjetější diskošku široko daleko. A jelikož každá správná dydžina končí ploužákem, Overpowered má v závěru taky jeden. Líčko na líčko, tělíčko na tělíčko. Pak za sebou zhasněte.
Jediné, čeho možná (a možná taky ne) můžeme litovat je, že se na album nakonec nedostaly některé další rozpracované skladby, včetně kousků, co Róisín nahrála s Calvinem Harrisem a Cathy Dennis. Sotva by ale mohly ještě vylepšit fakt, že Overpowered je jedním z nejsmysluplnějších popových alb letošního roku - říká cosi o světě, ve kterém vzniklo a navíc je s ním spousta zábavy.
Její autorce k tomu přitom stačilo relativně málo: zařadit vyšší rychlost, protože v dlouhodobě vysokých otáčkách nucené extravagance její motorek začal hrozit přehřátím, kliďánko se zařadit do pravého pruhu (jsme přece v Británii), nadzvukovou rychlostí se vyřítit kupředu a všechny kolegyně nechat v prachu za sebou. Udělejme jí pápá.
Róisín Murphy - Overpowered
EMI
Nej skladby: Overpowered, Let Me Know, Dear Miami
Hodnocení Filter: 90%
DISKOGRAFIE:
Ruby Blue (2005)
Svoji první sólovou desku Róisín Murphy vydala rok po rozpadu sheffieldské skupiny Moloko (kterou založila v roce 1995 se svým milencem a producentem Markem Brydonem) a dva roky po jejich poslední, čtvrté desce Statues. Kompletně ji nahrála s britským producentem Matthewem Herbertem, který je znám svými experimenty s elektronickou hudbu a jazzem a taky spoluprací s interprety jako Björk, R.E.M. nebo Yoko Ono. Album sklidilo výborné kritiky a autorka jej v roce 2005 s doprovodnou kapelou představila i v pražském Veletržním paláci.
