Kompilace typu "best of" jsou samozřejmě posluchačsky vděčné, zejména tehdy, nemá-li posluchač potřebu pořizovat si kompletní tvorbu toho kterého umělce. Ale ani věrní fanouškové obvykle nenechávají výběry ležet ladem: ať už pro kompletaci sbírky, nebo prostě jen tak na mejdan či do auta.
| HANA HEGEROVÁ: Všechno nejlepší Supraphon délka 2CD 63:55 + 68:07 Nej skladby: Barová lavice, Lásko prokletá, Denim blue Hodnocení iDNES.cz: 90% |
Vybírat z diskografie Hany Hegerové není tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát - nelze totiž prakticky sáhnout vedle. Zpěvačka odjakživa ke svému prospěchu co se nahrávání týče "dvakrát měřila". Její diskografie je tedy vzhledem k desetiletím, stráveným na pódiu, početně chudá, kvalitativně však velmi vyrovnaná.
Z těch pár vydaných alb a singlů se na dvojdisku Všechno nejlepší objevily skutečně většinou ty nejznámější písně, které přesně vytvářejí Hegerové umělecký profil. Autorem výběru je Petr Malásek, jinak dlouholetý pianista zpěvaččiny koncertní kapely, a tak pravděpodobně do jisté míry přihlížel i k vlastní zkušenosti, co z jejího repertoáru dodnes oslovuje posluchače.
Důležitou součástí každé podobné kompilace je i její výprava. Vkusný rozkládací digipack, solidní dokumentace i sympaticky osobní průvodní slovo Jiřího Černého dokládají, že si vydavatel své interpretky váží a dvojalbum nevzniklo jen s vidinou snadného zisku.
| OLYMPIC: The Best Of Supraphon délka 2CD 76:05 + 76:52 Nej skladby: Dej mi víc své lásky, Psychiatrický prášek, Svatojánský happening Hodnocení iDNES.cz: 70% |
Kompilace hitů skupiny Olympic, nazvané nejjednodušeji, co to jen jde, The Best Of, je celkem také jednoznačná. Zdánlivým problémem je, že z vydavatelských důvodů končí v roce 1990 (poté už Olympic pro Supraphon nenahrával), je ale fakt, že v té době už měl svá nejlepší tvůrčí léta Janda a spol. stejně dávno za sebou.
Může to znít paradoxně, ale je neoddiskutovatelný fakt, že nejlépe z dnešního hlediska znějí písničky z počátků kapely, z alb Želva a Pták Rosomák. Tehdy byl Olympic nejuvolněnější, mnohé Chrastinovy texty rozhodně patří k tomu nejlepšímu na české rockové scéně, Janda "sekal jak Baťa cvičky" jednu silnou písničku za druhou.
Z následujících období už lze vysledovat okamžiky, kdy byl Olympic v krizi a kdy naopak zažíval citelné vzmachy (bezradný začátek 70. let včetně angažované agitky Únos, která se zde snad ani neměla objevit, versus začátek osmé dekády s působivými projekty Prázdniny na Zemi a Ulice).
Formálně lze u tohoto dvojalba nalézt jisté rezervy: není přesně uveden autor výběru (jen "producent" a "editor"), dokumantace je poměrně strohá, i booklet určitě mohl vypadat lépe, byť koresponduje s průběžně vycházející řadou reedicí olympikovských řadovek.
|
ELÁN: Best Of |
"40 HITOV!", hlásí řvavě červená přelepka na dvojalbu Best Of Elán. To je samozřejmě typický reklamní nesmysl - žádná sebesvětovější kapela, ani služebně dvakrát starší Rolling Stones, nemá tolik opravdových hitů.
Je jistý paradox, že ačkoli ve své době - tedy v 80. letech - byla slovenská poprocková scéna v čele s Elánem považována za mnohem progresivnější než česká, s dnešním odstupem nicméně působí písničky Elánu (bez ohledu na počet věrných fanoušků) vlastně zastaraleji než třeba hity Olympiku z let šedesátých - nejde však jen o styl či sound, nýbrž celkový přístup k tvorbě a formu i obsah textů.
Kompilaci sestavil samotný šéf českého zastoupení koncernu Universal Tomáš Filip. Ani on neměl příliš těžkou práci, hity Elánu jsou všeobecně známé. Jsou zde všechny, doplněny písněmi, které kompilátor vybral podle svého vkusu. Jako artefakt je ovšem Best Of Elán značně odfláknutý titul - prakticky bez bookletu, bez informačního aparátu, bez fotografií. To si nejpopulárnější slovenská kapela rozhodně nezaslouží.
