Heavy metal je univerzální

  • 46
Brazilská metalová skupina Sepultura, která dnes vystoupí v pražském Paláci Akropolis, je vzdor vzdálené a pro tuto hudbu netypické zemi svého původu obrovskou legendou. Zapsala se apokalypticky temným stylem, kterému se říká death metal. Sepultura existuje už osmnáct let a patří k úzkému okruhu rockových kapel, které nežijí z minulosti a snaží se udržet na špici hudebního vývoje.

Navíc Sepultuře se podařila nevídaná věc. Když ji v roce 1997 opustila její hlavní osobnost, zpěvák a kytarista Max Cavallera, kapela našla skvělého náhradníka a vynořila se z popela ve stejné síle jako dříve.

„Přijít jako nástupce na post tak slavné metalové osobnosti, jako byl Max, to bylo peklo,“ vzpomíná na události před pěti lety jeho nástupce Derrick Green.

„Fanouškové mi dávali při každé příležitosti najevo, že jsem jen stín jejich hrdiny. Dřel jsem do úplného vyčerpání, abych jim dokázal, že jsem stejně dobrý jako on.“

Změnila se metalová legenda s vaším příchodem?
Myslím, že na mně ty změny až tak moc nezáležely. Dobrá kapela by se měla pořád trochu proměňovat. Pořád hrajeme nejlepší skladby z Maxova období, ale publikum si hodně cení i nové hudby.

Z různých biografií se ví, že jste před příchodem do Sepultury hrál hardcore. To je úplně jiný druh hudby. Zjednodušeně řečeno, vaše kapela se snažila hrát až křečovitě rychle, zatímco Sepultura si libovala v pomalých tempech a hodně temných barvách. Neměl jste s tím přechodem problémy?
Já jsem je jako posluchač znal už dávno předtím, než vypsali konkurz na zpěváka. Bylo v nich něco, co mě jako tehdejšího hardcoristu zaujalo. V hardcoru se totiž hodně zpívá o sociopolitických tématech a to u metalu není běžné. Až na jednu výjimku - na Sepulturu.

Myslíte, že Sepultura přinesla něco takového, co anglický nebo americký metal nikdy nedokáže?
Písně o korupci, dně společnosti a podobných tématech mohly vzniknout jen v takovém prostředí, z jakého členové Sepultury pocházeli. Ta první polovina 80. let byla v Brazílii hodně zlá. Heavy metal je univerzální, ale občas se do něj dá něco místního vpašovat. Tak Sepultura experimentovala ještě v dobách Maxe Cavallery s brazilskými perkusionisty. Ale myslím, že ten přínos je obecnější. Hned po tom, co jsem přišel do Sepultury, natáčeli jsme s japonským souborem bicích nástrojů Kodo. Nebo jsme natočili jednu skladbu od finské Apocalyptiky.

Ti ovšem mají na jedné své desce jednu vaši nejznámější skladbu Inquisition Symphony.
Ano, udělali jsme výměnný obchod. My jsme dali souhlas k tomu, aby naši skladbu přearanžovali pro čtyři violoncella, a za to nám Eicca Toppinen dal jednu svou skladbu. Obě strany na tom vydělaly.

Vazby na klasiku nebo world music, to jsou věci bližší srdci evropskému než americkému, ne? Jak důležitá je Evropa a její kultura pro vaši hudbu?
Co Evropa! Pro mne je důležitá přímo Praha! Setkání s Prahou, to je pro mě obřad, svátek, událost. Byl jsem tu mockrát a mám na ni ty nejskvělejší vzpomínky. V roce 1993, ještě s mou tehdejší skupinou Outfit, jsem vystupoval v jednom klubu ve středu města, pod nějakým rádiem. Bylo to moje vůbec nejlepší vystoupení v životě. Asi před dvěma lety jsem tu byl už se Sepulturou a byl to jeden z prvních koncertů, kde jsem do poslední kapky krve pocítil, že jsem tam, kam patřím.

Mimochodem, co to znamená „sepultura“?
To je portugalsky hrob. Jak byste chtěli, aby se nejlepší death metalová kapela na světě jmenovala!

Sepultura jam

Sepultura na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002)

Sepultura na trutnovském festivalu. (16. - 18.8.2002)

Společná fotografie členů kapely Sepultura - zleva Paulo Jr. (baskytarista), Derrick Green (vokalista), Andreas Kisser (kytarista), Igor Cavalera (bubeník).