Jeho svět není tak rozháraný a neuspořádaný jako ten Billiin. Titul desky není žádnou ironií, Finneas se opravdu snaží být optimistický a vidět věci spíše z té světlejší stránky. Už v úvodní skladbě A Concert From Six Months Now zní slova „myslím, že jsem optimista“ a připomíná se slavná romantická komedie Když Harry potkal Sally.
A i když ve skladbě The 90s Finneas propadá stále oblíbené devadesátkové nostalgii a vzpomíná na dobu bez internetu, nechává si hlas zkreslovat autotunem a znovu hraje na optimistickou strunu, nezavírá oči před aktuální situací.
„Jak můžeš zpívat o lásce, když všechny ty děti umírají/jak můžeš zpívat o drogách, když politici lžou/jak můžeš zpívat o sexu, když jsou školy v lockdownu/takže, zlato, další na řadě jsme možná my,“ zní v refrénu skladby The Kids Are All Dying a další sloka pokračuje slovy „takže buď radši zticha/internet je šílené místo“ a celá písnička končí hořkým konstatováním, že lidstvo je nejspíš boží omyl.
Finneasovou největší předností je, s jakou lehkostí dokáže nalézt rovnováhu mezi slovy svých písní a hudbou, která je podpírá. Nedá se asi spočítat, kolik bylo napsáno skladeb na téma „láska bolí“. Finneas O’Connell přijde se skladbou Love Is Pain, přičemž věčné téma ceny, kterou platíme za něčí cit, zabalí do intimní hudební miniatury, která generuje přesně tu náladu, jakou autor zamýšlel.
A když ji ještě nechává doznít v instrumentálním intermezzu Peaches Etude, je namístě si uvědomit, že Optimist je soudržnější a promyšlenější deska, než se zprvu jevila.
OptimistFinneas |
K bezvýhradnému přijetí tu ale přece jen něco chybí. Hudba, kterou Finneas O’Connell skládá pro sebe, ale vlastně také i pro Billie, je postavená na emocích a klade důraz na momentální duševní rozpoložení. Billie Eilish uspěla s objektivně a přísně marketingově vzato nehitovými skladbami, do nichž ale vtiskla své neopakovatelné charizma a které jsou atraktivní díky její nervózně vycukané energii. Stojí na kontrastech, vrcholech a pádech, mániích a útlumech.
Connellova deska je rovněž osobní, ale funguje spíš jako sbírka písniček než jako soudržný celek. A co je možná největší bolestí, Finneas není tak marketingově trefně definovaná osobnost jako jeho sestra. Billie je idol své generace. Její bratr je prostě brácha, jenž se stará, aby ségra měla dost kvalitního materiálu. Staví základ, který je třeba dotáhnout do finálního tvaru. Optimist je přes všechna pozitiva polotovarem, byť postaveným s fortelem a zkušenostmi
