Za svou hudbu si ručil i v Praze. Jeho středeční a jistě také čtvrteční vystoupení v Sazka Areně bylo ukázkou působivé a kultivované zábavy.
Početná kapela si na pódiu nepřekážela a "zařezávala" jak přesně seřízený stroj v rockových výpadech, soulovém snění, vzdouvala vlny latinskoamerické hudby.
Vyřádila se v karnevalovém pojetí písně Invinsible Touch, již Collins zpíval ještě s Genesis, kapela také rozhýbala jindy pomalou píseň Sussudio, při které zpěvák přistrčil mikrofon fandům, aby si mohli zařvat refrén.
Kdo byl na Collinsově koncertu v roce 1997, mohl zaznamenat spoustu změn, které osvěžily leckteré notorické hity. Například dávná píseň z roku 1981 In The Air Tonight se ponořila celá do mlžných zvuků a pódium v záblescích reflektorů na pohyblivých rampách vypadalo, jako když v Sazka Areně přistává UFO.
Dekorace scény, jíž dominovaly obří širokoúhlá projekční plocha za kapelou a dvě menší plátna po stranách, umožňovala rychlé střídání nálad. Většinu písní provázely speciální efekty od romantických projekcí srdíček, kýčovitého měsíčku až k panoramatickým záběrům na siluety velkoměst.
Kapelu nasvěcovaly baterie reflektorů i světla připomínající blikavé neony. S takovou výbavou, použitou s citem, Collins své písně rozehrál jako pódiové klipy.
Zpěvák mistrně využil pětičlenný vokální sbor. Možná ho inspiroval Elton John, který letos vystupoval v Sazka Areně. Collinsův hit True Colours se tak mohl proměnit ve vokální, takřka gospelovou exhibici.
Collins sám zpíval ve velké pohodě, vzrušoval typickými tenkými tóny a přesným frázováním, výborní doprovodní vokalisté se s ním "utkávali" ve vícehlasech i duetech.
