Je jim osmnáct. Chodí do různých středních škol v Londýně. V mezičase objíždějí největší britské festivaly (Leeds a Reading) s drobnou zastávkou na obřím Summer Sonic Festivalu v Japonsku a chystají se na vlastní dvouměsíční turné po tisícových sálech. Tak taky může vypadat život anglických mládežníků, když ovšem mají dost talentu, průbojnosti a štěstí.
Cajun Dance Party (jméno nemají po nějaké mexické diskotéce, nýbrž po jedné kompilaci, kterou vydal časopis NME v roce 1986) jsou prostě další úžasná anomálie, kterou může vyplodit snad jen Británie. Na škole vyhráli soutěž kapel, nahráli demo, které párkrát nadšeně zahrál renomovaný DJ Steve Lamacq z BBC, a už dostali e-mail od legendárního kytaristy Suede Gerarda Butlera, že by chtěl s kapelou spolupracovat.
Cajun Dance Party - The Next Untouchable
"Abych byl upřímný, nejdřív jsem vůbec nevěděl, kdo to je. Když byli Suede na vrcholu, mně byly tři roky," směje se mladičký zpěvák Daniel Blumberg a dodává: "Ale když jsme se pak s ním sešli ve studiu, byla to skvělá práce." Zdá se, že sudičky jsou CDP nakloněny, protože záhy si je oblíbil i Thom Yorke. "Je to takový náš prorok," říká Blumberg. "Poradil nám, abychom se za žádnou cenu neupisovali velkému labelu, což jsme opravdu neudělali."
Nezávislá firma XL Recordings jim poskytla volnou ruku i dostatek peněz na experimenty, a tak debutová deska The Colourful Life opravdu hraje všemi barvami (včetně účasti symfonického orchestru) a silnou inspirací Beatles a The Smiths. Navíc cajunští mají velký rozlišovací bod v osobě klávesistky Vicky Freund, která přidává i doprovodné vokály. O Cajun Dance Party prostě asi ještě uslyšíme. A to je jim teprve osmnáct.
. Cajun Dance partyKdo: Londýnská pětice, která do klasické britské kytarovky přidává klávesy a smyčce. |
