Tuhle desku jsme doma měli. Moc dobře si vzpomínám, že v jejím obalu byl "Návštěvní den v Semaforu", zatímco gramodeska s Krylem byla přihozená do obalu k desce "S úsměvem idiota".

Kryl je největší obžaloba porevolucniho vývoje. On jako první viděl mravní balast Klause a Havlovo pohrdání lidmi. Oba se také k němu postavili po smrti dost mizerně. Pro mě je to jeden z největších Čechů nejen 20.stoleti.

Ale že se 30 let po jeho smrti dočkáme komunistického prezidenta, zakazování nesprávných názorů, cenzury a vyhazování z práce za politický názor, to ani on netušil. A naštěstí se toho nedožil. To zklamání, že všechno dělal zbytečně, by pro něj bylo strašné.

Kryl byl geniální. Jeho písničky jsem poprvé poznal v revolučních dnech 1989, ale poslouchat ho začal až po roce 1994 kdy zemřel. Sehnal jsem si tehdy všechna alba, která u nás vyšla. A poslouchám je dodnes. Nejraději mám Bratříčku zavírej vrátka, Rakovinu a Dopisy. Na YouTube jsou jeho písničky, které přezpíval D. Landa. Nezpívá špatně, ale na Kryla nemá. Krylův zpěv je takový jemný, oduševnělý..

pasážová revolta rozhodně nereagovala na srpen 68.. ta písnička je úplně o něčem jinym a zcela určitě byla napsaná dávno před srpnem

Varuje před srpnem. Smrkovský mu kvůli ní řekl, že je zbytečně temný. Oni maj pražské jaro a veselí se. Veselá léta šedesátá. Ona byla o nich. Generaci. Třeba Hutkovi.

⚫Kryla si můžete pustit v určité atmosféře, jenže do rádia se jeho temné písničky nehodí. Zato Nohavica dovede člověka rozparádit 🎼hanba sláva🪗 i svou tvorbou přimět k zamyšlení a nemusí být zrovna svědomím naroda....je fajn, že ho máme.

Tím se Nohavica udržel na výsluní. Svojí tvorbu zpestřil. Zpřístupnil všem věkovým kategoriím. Udělal ze sebe šaška aby nezapadl. Má jisté charisma, kdy jde i s davem. Kryl s davem nejde

👊🗡️Na čí straně by stál Kryl dnes, si nedokážu tipovat, on se totiž s nikým nemazal....a tak jsem rád za tehdy i dnes drsně smířlivého Jarka Nohavicu.🪗🙋

Nohavica je smířlivý hlavně sám k sobě...

Kryl byl hlavne rovny a neohnuty clovek. Padni komu padni. Chtelo by to vice takovych, statecnych.

Takto solidně trefenou pravdu jsem zde nečekal. Kryl nebyl básníkem do svobody, což se ukázalo ihned po revoluci. Období po 89 se na rovinu nedá poslouchat. A hymna s bolševickým sajrajtem mě budí ještě dnes. Ale to není to nejhorší, tím je zemanovsko-rajchlovská krylodemence vystavená na odiv v primitivním pokusu o jeho zpeněžení. Ale na druhou stranu to poctivě oddělilo ty, kteří Kryla ve stádu hýkali a ty, kteří Kryla žili.

A vy jste ho nežil když se dle vás nedá poslouchat jeho tvorba od roku 1990

K Jerabinam:

Karel Kryl říká na jednom z porevolučních koncertů (pravděpodobně Bratislava 1992) v úvodu písně Jeřabiny přibližně toto: “Čtvrtý týden okupace jsem přišel do rádia a Pepík Podaný mi říká: je to průser, konec s protestsongama, přeškol se na lásku. Takže jsem napsal píseň o lásce - Jeřabiny - a Pepík Podaný si ji poslechl a říká: no víš ona je hezká, ale to už spíš budem moct hrát ty protestsongy”.

Taky verš "prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice" má s láskou málo společného. Je to protestsong, jen trochu více jinotajný.

Jeho hymna s Karlem Gottem byl pro mě střet dvou světů, ač mám rád oba. Vystřízlivění z rané euforie ve skladbě Demokracie rozkvétá je poplatná dodnes skvěle. 👌🏻

Píše člověk který neustále obhajuje rusacko l.