V dosud nezveřejněných interview David Chapman také uvedl, že zabitím slavného hudebníka chtěl nějakým způsobem získat vlastní identitu.
Ve vězení v Attice ve státě New York je s vrahem pořídil v letech 1991 a 1992 autor Jack Jones, který napsal Chapmanův životopis. Valná část rozhovorů nebyla zveřejněna.
Tehdy pětadvacetiletý Chapman zastřelil Lennona 8. prosince 1980 před obytným domem Dakota na Manhattanu jen pár hodin poté, co mu bývalý člen Beatles podepsal své nové album Double Fantasy.
Podle Chapmana ho k vraždě inspiroval román J.D. Salingera Kdo chytá v žitě. Prý se identifikoval s hrdinou knihy, který nesnášel přetvářku, a on sám zastřelil Lennona, protože ho považoval za pokrytce.
Chapman v jednom rozhovoru řekl, že viděl Lennona jako "úspěšného muže, který měl svět tak říkajíc na řetěze, a já jsem nebyl ani článkem na tom řetězu, prostě člověk bez osobnosti". "A něco se ve mě zlomilo," dodal.
Těsně před tím, než Lennona před Dakotou zastřelil, Chapman prý slyšel v hlavě hlasy. "Říkaly mi 'Udělej to, udělej to, udělej to.' A když kolem mne Lennon procházel, vytáhl jsem revolver, zamířil mu na záda a pětkrát po sobě stiskl spoušť," vzpomínal na osudný večer.
Také jsem si myslel, že "najdu v zabití Johna Lennona svou identitu". Bylo to neodolatelné nutkání, jako vlak bez strojvůdce, řekl. "Nebylo možné to zastavit. Vůbec nic mne nemohlo zastavit."
