RECENZE: Veronika Žilková hraje novou roli okouzlené poutnice

Samozřejmě Veronika Žilková není žádná batůžkářka, ačkoliv coby průvodkyně cestopisu Křížem krážem Izraelem, který od čtvrtka nasadí ČT2, se tak uvolněně a nezávisle snaží působit.

Veronika Žilková v cyklu Křížem krážem Izraelem | foto: ČT

Manželka tamního velvyslance Martina Stropnického prostě hraje další z rolí, tentokrát osamělé poutnice, která se přitom neustále obrací přímo do kamery. Zjevně síla profesionálního zvyku, nicméně okouzlení zemí se jí dá uvěřit, zejména v kapitole věnované poušti, jejíž tichý majestát vypovídá i bez odkazů k Bibli či k Malému princi.

Kdykoli herečka sděluje neosobní data, pomáhá si více či méně rozvernými vtípky, ať holubí jeskyni označí za strašidelnou, nebo v amfiteátru napodobí řev krále zvířat: „Tady neměli žádné herečky, ale lvy, uá!“ Jinak vesměs čte pasáže z informačních tabulí jednotlivých památek od lázní po křižácký hrad.

Zato v běžných situacích stylizaci zasvěcené vypravěčky opouští, vyloženě ožívá třeba na beduínském trhu, kde si zkouší šaty „tyhle pro mladé, tyhle pro staré“ s čistě ženským zaujetím. 

Křížem krážem Izraelem

55 %

Režie Michal Herz, Benjamin Tuček, účinkuje Veronika Žilková

Přirozenou zvědavost projevuje také při hledání české stopy v Izraeli, například u muzeálních letadel, která zemi stihl prodat ještě Jan Masaryk; vydávala prý takový hluk, že před ním Egypťané utekli bez boje.

Dva prvky se však opakují až do omrzení, jednak hereččin bezděčný slovní obrat „A pozor!“, jednak všudypřítomné ujišťování, že Izrael představuje zcela bezpečnou a klidnou končinu světa. Tady se role očarované cestovatelky poněkud drolí pod tlakem turisticko-diplomatické mise.