Zabil špiony. Co hůř, i televizi

Americký snímek Milujte svého zabijáka provázejí dvě záhady. Zaprvé, jak dospěl distributor k českému názvu, který nejenže nectí smysl originálu, ale ani typ filmu. Zadruhé, zda životopis populárního tvůrce televizních talk show, jenž současně tajně zabíjel pro CIA, odpovídá pravdě, jak tvrdí sám Chuck Barris ve svých pamětech, nebo zda bájil a filmaři v jeho hře pokračují.

Přičemž záhada číslo dvě není tak podstatná. Čím pestřejší osud, tím vděčněji se vypráví, navíc v Česku asi sotva někoho vzruší, do jaké míry žil, či nežil dvojím životem neznámý idol vzdálené americké obrazovky. Být to Přemek Podlaha nebo Petr Novotný, do kin by táhly davy, ale takhle si divák užívá zajímavou historku, a netrápí se, jestli zase nepřišel o jednu televizní iluzi.

Film Milujte svého zabijáka sice není vyloženě strhující či snad přímo geniální, nicméně nabízí velmi chytré, stylové a roztomilé hrátky na pomezí dvou protichůdných světů. Přičemž říše světel před televizní kamerou se jeví stejně neskutečná jako temnota, v níž si záhadní agenti tiše vyměňují hesla, zásilky a výstřely. Obojí má příjemně obskurní nádech levného čtiva do vlaku, ovšem zákulisí továrny na tupé soutěže v přímém přenosu je výraznější, neboť snad ještě absurdnější než barvotiskový obraz špionáže.

Na osobité vidění scenáristy Charlieho Kaufmana je spolehnutí, překvapí však nápaditost herce George Clooneyho coby režiséra-začátečníka, přestože i před kamerou v roli fešáckého „řídícího agenta“ hlavního hrdiny je k zulíbání. Za kamerou zvládá rychlé, odosobněné vypravěčství, jež představiteli ústřední postavy Samu Rockwellovi očividně sedí. Jeho milostné touhy vyjeví kratičká scéna, kde se líbá snad celý svět, jen on ne, honbu za kariérou zase vtipně střižený záběr, kdy do televize vchází se skupinou zvědavců na exkurzi a vzápětí už sám podobné výpravy provází. To je první krůček k vysněné metě, přičemž hrdinovu dráhu i povahu občas komentují „dokumentárními“ vstupy jeho kolegové.

Servisní článek k filmu najdete  ZDE.

Vlastně celý film je založen na útržcích a na výjevech, které glosují děj a současně i samy sebe. Žerty jen zlehka naťukne a zlehka opouští, neždímá je, vypráví úsporně, jakoby mimochodem, mezi řečí. Například hrdinův panický strach z manželství vyjádří zkratkovitou vzpomínkou na vyprahlý dialog jeho rodičů ve věci „Potřebujeme nový mrazák“. Nejde tedy o klasický životopisný tok faktů s retroobrázky, nýbrž o pobaveně odlehčenou křížovku - možná až příliš vzdálenou přirozeným citům a pocitům diváka.

Milujte svého zabijáka patří k filmům, které sice nepřinesou prožitek, ale zaručí zážitek. Navíc dokazuje, že Clooney má mezi hvězdami oddané kamarádky. Zlákal Drew Barrymoreovou, jejíž mile zbrklá postava tu propadá módám volného sexu a hippie. Přivedl i Julii Robertsovou, jež si svou svůdnou agentku a la Mata Hari s chutí užívá. A pokud jde o profese, které Rockwell alias Barris střídá, člověk těžko rozhoduje, jestli více bolí mučení polním telefonem, jemuž se vyučil v CIA, nebo zábavnými pořady v duchu dnešního Rande či Do-re-mi, kterými tajný agent veřejně vraždil divácký vkus.

Pobavená pokleslost společná špionské i televizní branži vychází zhruba půl na půl, nicméně když ve filmu vyluzují děsivě falešné tóny adepti tehdejšího Do-re-mi, nezdá se vůbec od věci návrh, že ty nejstrašnější soutěžící by se slušelo za trest zastřelit. Možná by si to zasloužili více než ubozí agenti cizích mocností, kteří jen dělali svou práci.

Fotografie z filmu Milujte svého zabijáka.