Záměr tvůrců slavnostního večera přivést na jeviště pražské Lucerny čtrnáct moderátorů, kteří už si roli průvodce filmovým svátkem vyzkoušeli, budil právem vysoká očekávání, ale přinesl mimořádné zklamání.
JIŘÍ MENZEL TRIUMFOVALIgor Chmela, jeden z předních herců ceněného divadla Na Zábradlí, se nešťastně stylizoval do úlohy ňoumy, který neumí říct ani slovo profesionál a jemuž ostřílení kolegové měli nelehký úkol usnadnit.
Povedlo se to ale jen několika z nich; Ester Kočičková je sice pro široké masy nestravitelný svéráz, v jejím projevu je ale jiskra, noblesa a vtip. A je jedno, zda někoho urazí či sama sebe nepokrytě vychválí, prostě je to zábavné.
Tomáš Hanák si v duchu Vávrových Šumných měst hrál kouzelně se slovy. Sázkou na jistotu byl zdvořilý Marek Eben i Petr Čtvrtníček, který snad ani větší exhibice nemá zapotřebí a vystačí si se sílou osobnosti.
Ostatním vstupy nevyšly. Bylo jedno, jestli za to může špatná souhra s režií, jako se to stalo Martinu Dejdarovi, když mu do půle věty "skočila" nominační projekce, nebo pokus o (ne)vtipný slovní průjem, jak ho předvedl Miroslav Donutil.
Chmela pak působil jen jako panáček, který se "nadrtil" text včetně přeřeků. Ledový klid publika, které se zasmálo opravdu jen výjimečně a těžko říci čemu, možná přispěl i k jeho orosenému čelu v závěru večera.
KDO SE RADUJE Z ČESKÉHO LVAVýsledný divácký dojem byl jednoduše trapný a filmový fanoušek místo oslav finále filmové sezony mohl cítit jen lítost. Snaha pojmout České lvy nekonvenčně a moderátorsky "alternativně" selhala na celé čáře.
Bohužel to nebylo poprvé. Český lev je prostě už pár let z formy a povážlivě pelichá. Vždyť střídmý nominační večer byl letos zábavnější než hlavní večer nabitý filmovými hvězdami.
K navrácení lesku hřívy nejvýznamnější tuzemské filmové události by to chtělo nového schopného scénáristického kožešníka a zručného moderátorského dentistu. Dříve než Český lev zařve naposledy.
