Ustinov: Můj Poirot dětem neublíží

Navenek mezi nimi leží propast generací - mezi publikem 43. mezinárodního festivalu dětských filmů ve Zlíně a hvězdným hostem, dvaaosmdesátiletým hercem a režisérem Peterem Ustinovem. Ale slavný představitel filmového detektiva Hercula Poirota a nositel dvou Oscarů za díla Spartakus a Topkapi přijel do Zlína jako vyslanec UNICEF, mezinárodní organizace pomáhající dětem.

V Česku nejste poprvé, už jsme spolu mluvili o filmu i divadle. Zkusme tentokrát téma dětství. Na čem jste byl poprvé v kině?

V dětství jsem neměl rád Chaplina, více se mi líbil Harold Lloyd. Až později jsem Chaplinovi přišel na chuť. Ale moc mě pobavilo, když  jednou Lloyd večeřel ve švýcarském Vevey, kde Chaplin trávil konec života, a na otázku, jestli není zvláštní, že tak nenápadné městečko hostí dva velikány němého filmu, Lloyd odpověděl: A kdo je ten druhý?

Souhlasíte s názorem, že dnešní děti odchované počítači jsou bez fantazie, že už kino nepovažují za zázrak?

Nesouhlasím. Ve skutečnosti jsem se jako dítě zlobil na rodiče, že mě posílají na filmy s africkými zvířaty. Vždycky jsem sebou trhl, když z houští něco vylezlo a vycenilo to na mě zuby. Na druhou stranu uznávám, že pornofilmy bych tehdy stejně nepochopil, netušil bych, oč v nich jde. Ale ten strach z afrických zvířat ve mně zůstal dlouho. Až po letech jsem přijel do Beninu, procházel jsem uličkou mezi chýšemi, nikde nikdo, jen bubny duněly - a pak se ukázalo, že je to hudba z beninského rozhlasu. A vše se změnilo.

Takže strach z dětství zmizel?

To ještě pokračovalo. Spisovatel Graham Greene mě zavedl do osady postavené na kůlech v řece, domorodci tam měli slavnost a uprostřed kruhu tančili dva černoši-albíni! Představte si to! Vypadali strašidelně, jako negativ. Druhý den přišel lovec, který nás měl provázet právě do té vsi, a když slyšel, že už jsme tam byli, a sami, zděsil se. V tu chvíli můj dětský strach zmizel.

Traduje se o vás, že jste byl zázračné dítě. Ostatně velmi brzy jste začal i hrát, psát, režírovat...

To ano, ale zázračné dítě jsem rozhodně nebyl. Ve škole jsem si vedl naopak špatně. Naučil jsem se jediné: jak se vyhýbat trestům. Pak jsem strávil pár let v armádě, a to teprve byla skutečná škola, ta mě vyučila!

Dobrá, ale na jazyky jste musel být šikovný, plynně je střídáte?

Kdepak - třeba rusky jsem se naučil jen proto, že maminka mluvila rusky s kamarádkami, abych jim nerozuměl, a mě jejich tajnosti hrozně zajímaly. Umím ve čtyřiceti jazycích poděkovat a zeptat se na toalety, z toho vznikla pověst, že jsem polyglot.

Přes třicet let pracujete pro UNICEF. Může jeden jediný člověk vůbec dětem nějak pomoci?

Hodně málo. Někdy si připadám jako malý Holanďan, který ucpe prstem díru v hrázi - ale možná tím zachrání celý národ. A tak hledám díry a snažím se je ucpávat.

Které filmy mohou dětem ublížit? Kam řadíte třeba detektivky podle Agathy Christie, kde jste hrál Hercula Poirota?

Poirot určitě není pro děti nebezpečný. Ale může jim uškodit většina amerických filmů toho typu, kde jsou se zlem a dobrem rychle hotovi. Tedy filmy podobné Bushově uvažování - Kdo není s námi, je proti nám.

Peter Ustinov

,