Režisér Volker Schlöndorff, autor oscarového filmu "Plechový bubínek" podle nejznámějšího díla čerstvého nositele Nobelovy ceny Güntera Grasse, přiznává, že hrdinka jeho filmu nese některé životopisné rysy Viettové, ale v její postavě se zároveň promítají i osudy několika dalších západoněmeckých teroristů ze začátku 70. let, kteří našli později pod novou identitou a za pomoci východoněmecké tajné služby úkryty v bývalé NDR.
Schlöndorff uvádí, že Viettové byl nabídnut honorář jako poradkyni, ten však odmítla a nyní tvrdí, že to měl být "úplatek za mlčení". Přesto je režisér ochoten přistoupit na nějakou formu mimosoudního narovnání.
Viettová se v každém případě postarala filmu o reklamu a tím možná i o větší úspěch při uvedení do kin. Názor diváků je očekáván s velkým napětím, už proto, že německá kritika jej přijala dost rozpačitě. Tvůrcům je zejména vyčítán příliš "milosrdný" pohled na východoněmeckou realitu a dokonce i na tajnou službu Stasi. Pracovníci Stasi jsou však podle Viettové jediní, kteří byli ve filmu vystiženi dobře.
Podle německého tisku se však bývalá teroristka, která po svém odhalení v roce 1990 strávila sedm let ve vězení, postarala alespoň o vzruch při festivalu, jehož dosavadní průběh je hodnocen se značnými rozpaky. Kritika tvrdí, že v soutěži se stále neobjevil film, který by si právem dělal nárok na ocenění, fanouškové jsou zklamáni tím, že řada očekávaných hvězd nepřijela buď vůbec, nebo svůj pobyt v Berlíně omezila na minimum a na veřejnosti se neukázala vůbec, a mnozí z návštěvníků si ještě nezvykli na nové prostředí Postupimského náměstí, v jehož rozestavěném okolí si prý zatím každý den alespoň jeden z nich zlomil nohu.
 Bibiana Berglau a Alexander Beyer v německém filmu režiséra Volkera Schlöndorffa Die Stille nach dem Schuss /Ticho po výstřelu/. |
