Ale je to humor leckdy šibeniční, humor jako způsob sebeobrany organismu i jako výsledek groteskních situací uvnitř jedné rodiny. Matku, která se až chorobně vzdává vlastního života kvůli oddané péči o autistického syna, třicátníka s chováním desetiletého kluka, může za svůj velký herecký návrat považovat Veronika Žilková.
Dcera v podání Kamily Janovičové se od ní těžce dožaduje stejného dílu rodičovské lásky a pozornosti. Hlavní pozornost však na sebe právem strhává Štěpán Kozub, jehož tuzemská variace na Rain Mana budí celou škálu pocitů: úsměv, dojetí, soucit, nechuť i respekt k přirozené dávce lidské důstojnosti okolnostem navzdory.
 |
Každodenní rituály jeho hrdiny, ať se vztahují k jídlu, ke koupání, nebo k milovaným autíčkům, vytvářejí působivou směs zábavnosti a bezmocnosti. Nezvyklé je také pozadí projektu Spolu, vznikl totiž podle divadelní předlohy francouzského původu, kterou však tvůrci dokázali vyvést z tamního jevištního prostoru i do vnější reality současného Česka.
Ve finále sice text poněkud skřípe melodramatickými vysvětlivkami dávných ran, ale díky hercům, především Kozubovi, se nad ně lze vcelku povznést.
Kdykoli hercův hrdina vytasí svou nezralou vzpouru hraničící se zlem, nebo naopak nečekaně projeví své bezmála analytické chápání vztahů, stává se Spolu zážitkem, jakých v loňské filmové produkci nebylo zrovna mnoho.
