Češi mají svoji Popelku, Američané sebevraha, který je každoročně přesvědčuje, že i přes všechnu beznaděj je jejich život krásný. Pravda, nesmějí si pustit komedii, ve které Arnold Schwarzennegger chystá štědrovečerní nadílku.
Které vánoční hity stojí za to i po několikerém shlédnutí, a které by naopak měly putovat rovnou do popelnice? Žebříček toho nejlepšího a nejhoršího, co se kdy na vánočním trhu s filmy objevilo, oficiálně sestavil Americký filmový institut (AFI), diváci-laici se s ním ovšem minimálně v otázce hlavních favoritů vzácně shodují. Kvalita je zkrátka kvalita
Nejlepší vánoční filmy
1.Život je krásný (1946)
Recept na nejlepší vánoční film je překvapivě jednoduchý: chce to příběh, ve kterém jsou Vánoce až na posledním místě. Čím méně stromečků, rolniček a křečovité šťastné nálady, tím líp. Oscarová óda na dobrého člověka z dílny Franka Capry začíná pokusem o sebevraždu a místo aby hlásala, jak je na světě báječně, utápí diváka v depresi a nedává mu takřka žádnou naději. Snad i proto nebyl tenhle ryze noirový snímek přijat ihned a americkou vánoční klasikou se stal až v průběhu let. O to pevnější je jeho současná pozice.
2. Zázrak v New Yorku (1947)
Příjemným vytržením ze záplavy barev, reklam a nuceného veselí je černobílá vánoční "soudnička" o hledání pravé totožnosti Krise Krangla (Santa Clause). Středobodem nenásilně poučného vánočního dílka, v němž si zahrála i hvězda West Side Story, tehdy osmiletá Natalie Woodová, je sice halasící stařík s plnovousem, ten se ale netradičně octne v roli obviněného. Jinými slovy: kouzlo Vánoc funguje – vždyť za symbol rodinných svátků se tady bijí dokonce i cyničtí právníci, ale o přeslazenosti nemůže být řeč.
3. Sám doma (1990)
"Mám pocit, že jsme doma nechali něco důležitého." Věta, pronesená vyděšenou paní McCallisterovou alias Kevinovou matkou, už se řadí ke kultovním hláškám, a není divu: v jedničce trilogie o klukovi, který si o Vánocích musí vystačit sám, byl Culkin ještě velmi roztomilý a divák mu zkrátka nemohl nefandit. Především díky němu (a taky dvojce kouzelně nešikovných zlodějíčků v podání Joe Pesciho a Daniela Sterna) vydělal Sám doma přes 285 milionů dolarů, a dostal se tak do Guinessovy knihy rekordů jako nejvýdělečnější komedie vůbec. Kombinace slapstickového humoru, napětí a vánoční premisy, že na Vánoce musíme být všichni spolu, zkrátka funguje.
4. Vánoční skřítek (2003)
Příklad filmu, který je tak šílený, až je báječný. Přistoupíte-li na jeho hru a budete se prostě jenom bavit, záplavu skřítků nejen přežijete, ale dokonce díky ní i lehce pookřejete. Will Ferrell v roli pidimuže, který se vydá do New Yorku hledat otce (tátové jdou o Vánocích prostě na dračku), je živel, před kterým neobstojí žádné žánrové pravidlo. Jeho konfrontace se světem obyčejných (velkých) lidí nemají daleko k vděčnému beanovskému gagu a to je u rodinných komedií vzácnost. V podstatě má Vánoční skřítek jenom jeden problém: užijete si ho víc, než děti, pro které je určen.
5. Santa Claus (1994)
Trilogie, ve které si Santa Clause zahrál Tim (Kutil) Allen, není nic světoborného, ale na Vánoce naladit zvládne – alespoň tedy její nejpodařenější první díl, nazvaný prostě Santa Claus. Ještě aby ne: příběh otce, který se se synem sblíží, až když na sebe vezme santovskou podobu, spolehlivě dojímá a o zábavu se stará situační humor, na který je Allen specialista.
6. Strašidelné vánoce (1988)
Frank Cross se vyznačuje tím, že nemá rád Vánoce. Ba co víc, vánoční pohoda v něm vyvolává dávivý komplex. Jednou ale bude must prozřít: a kdy jindy, než právě o Vánocích. Bill Murray jako nenávistný, nenáviděný a zahořklý vztekloun v další z mnoha verzí Dickensovy Vánoční koledy: krotitel duchů se ocitá znovu mezi svými, jen se jedná o vánoční přízraky a je na ně sám. Taková legrace jako Ghostbusters sice Strašidelné vánoce nejsou, ale když je vypnete před strašidelně kýčovitým koncem, újmu neutrpíte a bude vám fajn.
Nejhorší vánoční filmy
Přežít Vánoce (2004)
Ještě už že se Ben Affleck přeorientoval na režírování: jako herec nikdy za moc nestál, ale co předvedl v komedii o zbohatlíkovi, který nechce být sám na Vánoce, to už je skoro k neodpuštění. Příběh protivného milionáře, který se si najme cizí rodinu, aby mu dělala společnost u krocana a cukroví, není sice ohraný jako dickensovský námět z Vánoční koledy, ale v tomhle případě z něj tvůrci nevytěžili, co bylo třeba. Dokonce ani hvězdné obsazení nepomohlo: Christina Applegate a James Gandolfini dělali co mohli, ale pouhých 11 milionů tržby mluví za vše.
2. Budiž světlo (2006)
Nebýt Dannyho DeVita, nebyla by tahle komedie o sousedských vztazích během Vánoc zajímavá vůbec ničím. Jestli se dotyčným podaří ozdobit dům tak, aby jeho světýlka byla viditelná z vesmíru, je totiž normálnímu člověku dost jedno. Matthew Broderick je navíc otravný a i DeVito předvádí jen standard, nikoli vrchol svého komediálního talentu. Nutno ovšem říct, že k filmu Budiž světlo je český divák výrazně shovívavější než americký.
3. Jack Frost (1998)
Další z "tatínkovských" slaďáků, který je tak křečovitě "veselý", až by se jím člověk proplakal až do Štědrého večera. Náprava "nestarostlivého" otce se totiž tentokráte odehrává skrze tělo sněhuláka, ve kterém se Jack Frost, věčně cestující zpěvák, vrací za synem. Syn jihne, divák ne. Dvojsmyslné hlášky o "mrznoucích koulích" se svátečním dojímáním zkrátka trochu mlátí.
4. Černé Vánoce (2006)
Teď pozor: Billy je kluk, kterého jeho matka 1) připravila o otce - 2) zneužila - 3) udělala si z něj milence a porodila jeho dceru. Billy je také kluk, co svoji matku zavraždil a pak se ztratil. Z toho plyne, že Černé Vánoce nejsou film pro rodinný večer. Smutné ale je, že nejsou vlastně pro nikoho. Jedná se sice o remake legendárního Carpenterova snímku ze sedmdesátých let, hororoví fanoušci by ho v ní ovšem poznali jen stěží. A jak praví ti nejzkušenější: ve starých dobrých sedmdesátých alespoň sličné oběti sundavaly trička.
5. Santa Claus (1985)
Páté místo patří filmu nazvanému Santa Claus i na opačném pólu žebříčku, tenhle Santa je ovšem o devět let starší. A o dvě stě procent nesnesitelnější. Skřítkové a "pan vyvolený", který během jedné noci rozdá dárky všem dětem světa, působí tak uměle a kýčovitě, že by si je neužil ani ten nejúchylnější vánoční fanatik. "Dětské neznamená infantilní," nechal se slyšet kririk Nikky Baughan.Svatá slova.
6. Rolničky kam se podíváš (1996)
Dnes už si guvernér Schwarzenegger na své rolničkové pitvoření zřejmě ani nevzpomene, ale diváci, jimž se komedie s vánočně naladěným Arniem servíruje každý rok, zapomenout nemohou. Bohužel. Mohou s ním soucítit při shánění plastového nesmyslu, bez kterého to není Štědrý štědrým (tvrdí "Arnieho" syn), jakoukoli další emoci nicméně spolehlivě ničí Arnoldova snaha o komediální herectví. Kombinace steroidů, humoru a jmelí prostě nefunguje.
