Seriál o české rozvědce se rodil více než osm let

Osmnáctidílný dokumentární cyklus Československo ve zvláštních službách začne vysílat 3. ledna Česká televize. Vše se začalo rodit před více než osmi lety, kdy producent Karel Hynie prý furiantsky a bláhově přikývl na nápad svých česko-amerických přátel: natočit pro ČT historii tuzemské špionáže. "Vyrazil jsem do Bostonu a Filadelfie, seznámil se s dvěma prominentními exčleny komunistické rozvědky a slíbil šéfům zajímavý dokument - netuše, jaký bič na sebe splétám ," vzpomíná Hynie.
Materiál pořád narůstal, takže až nyní má v rukou výsledek. "Zjistili jsme, že italský seriál Chobotnice má oproti české rozvědce směšně málo chapadel," vysvětluje Hynie, proč bylo nutné přizvat víc autorů i režisérů, aby "nekonečné" téma dostalo "konečné" rozměry. Klíčovou roli v autorském týmu sehrál publicista Karel Pacner, jenž by chtěl k částem již hotovým ještě dotočit dvanáct pokračování. Souběžně s vysíláním seriálu vyjde v nakladatelství Themis čtyřdílná publikace a MF DNES bude otiskovat příběhy dotýkající se jednotlivých epizod.

"Jednotícím prvkem cyklu, jehož každý díl lze vysílat samostatně, je osobnost průvodce Iva Palce," informuje Hynie. Původně herec, absolvent pražské DAMU a člen Divadla Na zábradlí emigroval po roce 1968 do Francie. Dnes žije na Korsice, hraje na různých scénách francouzsky i česky, spolupracuje se souborem bratří Formanů a v seriálu o rozvědce se vrací po třiceti letech před kameru v rodné zemi. Proč nabídku přijal? "Historii jsem studoval a vždy mě zajímala - i když souhlasím s tím, co říká jeden z režisérů cyklu, že je to hrozná špína. Jak jsem jezdil se štábem a poslouchal historiky, dozvídal jsem se neuvěřitelné věci," přiznává Palec. Za pravdu mu dává i Pacner, když cituje výrok vysloužilého generála sovětské rozvědky Michaila Ljubimova z jeho knihy Špioni, které miluji i nenávidím: "Ve špionáži je dost špíny, lží, dvojí hry i zrádcovství, jež příliš často zastírají odvahu a čisté úmysly."

Exkluzivní rozhovory poskytli bývalý ředitel CIA James Woolsey či generál KGB Oleg Kalugin, krátce před smrtí mluvil exministr obrany Rudolf Barák. Film sleduje dějiny špionáže od Masarykovy Maffie a předválečného "namlouvání" sovětských tajných služeb přes záhadného agenta, který "vyhrál válku", či kurýry z řad uprchlíků po únoru 1948 až po éru studené války, jazykovou školu Pentagonu v kalifornském Monterey, vliv KBG na události roku 1968 a éru Michaila Gorbačova. Tvůrci však zdůrazňují, že ve světě tajných služeb se nelze celé pravdy dobrat nikdy. Slovy jednoho aktéra: "Špionáž zůstává hrou s otevřeným koncem."