Sydney je sedmnáct let, navštěvuje střední školu kdesi v Pensylvánii a od loňska, kdy se její otec oběsil, má problémy zvládat vztek. Trochu jako známá hororová figura Carrie. Než si však zcela uvědomí, že když se rozhněvá, praskají zdi, třese se zem a ostatním teče krev z nosu, musí řešit obvyklé problémy dospívajících. Posměvačné spolužáky, hlídání mladšího bratra nebo nejasné city k nejlepší kamarádce Dině.
Seriál I Am Not Okay With This, jehož názvu se prozatím nedostalo českého překladu, se od středeční premiéry stal v rámci českého Netflixu druhým nejsledovanějším pořadem. Není se čemu divit, stojí za ním jedni z nejúspěšnějších seriálových tvůrců posledních let – autoři fenoménů Stranger Things a The End of the F***ing World.
Svět, který Sydney obývá, připomíná lehce modifikovanou současnost. Teenageři v ní propadají popkulturním fenoménům osmdesátých a devadesátých let. Manšestru, kazetám VHS, vinylům, plakátům kapely Ramones, nikoliv sociální síti TikTok, brčku z cukrové třtiny nebo úzkostnému raperovi. Stylizace je to sympatická, bohužel už trochu nadužívaná, obzvlášť na Netflixu (viz seriál Sexuální výchova nebo výše zmíněná díla).
Jeden tak doufá, že o to více invence tvůrci vložili do příběhu. Bohužel ani to se nestalo. Komiksová předloha seriálu i scénář se silně opírá o románovou prvotinu Stephena Kinga Carrie (ačkoliv si to prý nikdo z tvůrců neuvědomuje), jen tentokrát hlavní hrdinku nezahaluje háv děsu, nýbrž spíše počínajícího superhrdinství. Všechna scenáristická dvířka by se však mohla zavřít stejně rychle, jako se otevřela, Netflix prozatím druhou sezonu I Am Not Okay With This nepotvrdil. A jestli potvrdí, muselo by to být snad jedině kvůli hercům.
Ať už totiž osmnáctiletá představitelka Sydney Sophia Lillisová zažívá první polibky, nebo si právě tlačí pupínky na stehnech, působí nadmíru autenticky. Tak akorát protivně a mile zároveň jako každá jiná dívka jejího věku. To opravdové zlato seriálu se však skrývá v doprovodné hudbě kapely Bloodwitch a hlavně v šestnáctiletém Wyattu Oleffovi, jenž na filmovém plátně debutoval ve Strážcích galaxie.
Režisér mu sice, pravda, nabídl herecky vděčný part – ustřeleného, avšak srdečného parťáka Sydney Stanleyho, o to více se však Oleff mohl do role položit a pomoct výslednému zážitku i hodnocení filmu. Ani tak se bohužel nedostává dál než na ten nejprůměrnější průměr.
