To je výchozí situace režijní prvotiny herečky Helen Huntové, která si přidělila i roli hlavní hrdinky dlouze váhající mezi slabošským exmanželem alias Matthewem Broderickem a novým možným partnerem v podání Colina Firtha.
Trailer Konečně spolu
Divačky mají jasno
Popravdě však devět z deseti divaček nechápe, proč mezi nimi postava Huntové vůbec kolísá – braly by totiž hned a všemi deseti Firtha s jeho věčným kouzlem neobratné spolehlivosti. Tím spíše, že tady mu výtečně sedí netypická kousavost skrývající minulé citové jizvy.
Totéž v bleděmodrém lze říci o hrdinčině výstřední pravé matce. Huboké trauma, které kvůli ní zaskočená dcera prožívá, působí až přepjatě, nicméně kouzelná Bette Midlerová ji hraje s takovou rozkoší a chutí, že by bylo škoda odstrčit ji na okraj příběhu.
Jinak však Konečně spolu patří k filmům, které neslibují ani strhující podívanou, ani napínavé záhady. Za pět minut je na scéně jasno: v charakterech i v žánru. Romance se přidržuje více zákonitostí melodramatu než komedie, čímž následuje současný obecný trend, ale na pár žertů si přece jen místo najde – třeba o tom, že Brit po vyčištění zubů už nesmí jíst, nebo kolem hrdinčiny pokoutní snahy získat matčin vlas pro test DNA. Pobaví rovněž literát Salman Rushdie, jenž si zahrál dobrácky chápavého gynekologa.
Film průměrný, výkony nadprůměrné
Televizně nenápadnou režii nahrazuje Huntová výrazným prostorem pro vlastní herectví: příjemně civilní, nelíčené (a nenalíčené). Průměrný film s nadprůměrnými hereckými výkony vypráví o těch nejobyčejnějších všelidských záležitostech – a to je zřejmě důvod, proč na festivalu v Palm Springs dostal cenu diváků.
