RECENZE: Na lupičské vlně jede Trans i Podfukáři

Jedni kradou v kouzelnických rukavičkách, druzí s ránou do hlavy. První skvěle baví, než spáchají filmařskou sebevraždu, druzí klamou tělem tak rafinovaně, až se omrzí. Dvě novinky kin se svezly na vlně lupičského žánru.

Morgan Freeman ve filmu Podfukáři. | foto: Bontonfilm

Dvě věci platí stoprocentně: že Danny Boyle zůstává obratným vypravěčem a na herecké trio ve složení James McAvoy, Vincent Cassel, Rosario Dawsonová se pěkně dívá.

Trans

60 %

Velká Británie, 2013, 101 min, titulky

Režie: Danny Boyle

Hrají: James McAvoy, Vincent Cassel, Rosario Dawson, Tuppence Middleton, Sam Creed, Danny Sapani

Povzbudí i načasování souběžné aukce s lupičskou akcí, na jejichž konci zbude otazník: kam zmizel vzácný obraz. Neboť raněný hrdina i hlavní podezřelý v jedné osobě si nic nepamatuje a gang si k obnovení jeho paměti najme hypnotizérku. Aspoň tak se to jeví.

Britský Trans totiž patří k detektivkám, které "pravdu" mnohokrát pootočí - a nakonec překombinují. Jak střídá útržky vzpomínek s variacemi dějů, mluvící hlasy s klipovou stylizací a psychoterapeutické divadlo s milostným trojúhelníkem, tváří se film hlubokomyslněji, než opravdu je, a upadá do monotónní pasti. Leč když se hrdinka svlékne, kino tají dech; bod navíc.

Podfukáři lákají na herecké obsazení

Za americkou obdobou žánru stojí pět scenáristů; těžko tedy určit, který zodpovídá za jeho jiskřivý start a kdo naopak za závěr hraničící s velezradou.

Podfukáři

60 %

USA, 2013, 116 min, titulky

Režie: Louis Leterrier

Hrají: Jesse Eisenberg, Isla Fisher, Morgan Freeman, Michal Caine, Woody Harrelson, Mark Ruffalo, Dave Franco, Mélanie Laurent

I tady sálá radost z herecké sestavy, již tvoří Jesse Eisenberg, Morgan Freeman, Woody Harrelson, Mark Ruffalo či Michael Caine, i tady rozjezd slibuje výbušnou parádu.

Hrají se vlastně Dannyho parťáci, ovšem z řad kouzelníků, a jejich triky mají důvtip i vtip, hlavně však příkladně učí, jak vypadá show. První oslnivá loupež, kdy v Las Vegas před zraky diváků vybílí na dálku banku v Paříži, zůstane nepřekonána.

Podfukáři sice vyžadují dost soustředění, neboť metodu iluzí odhalují, ale zaměstnat v kině mozek je docela příjemná změna. Jenže ve finále lehká komedie ztěžkne, zvážní a vydá se na půdu sociální pomsty - jako kdyby Dannyho parťáky vzal pod patronát hrabě Monte Cristo. Tak tomu se říká podfuk.