RECENZE: Planeta Teror líčí hlavně na fanoušky

I když se Grindhouse chápe jako společný projekt režisérů spřízněných ulítlým vkusem, mohl by veselé bratrstvo rozeštvat.

Protože sestává ze dvou samostatných celovečerních filmů, budou se srovnávat, jeden z nich se musí nutně jevit slabší – a vyšlo to na zombie horor Planeta Teror.

Grindhouse se vlastně nedá hodnotit podle běžných měřítek: coby záměrná úsměvná pocta špatným dobovým krvákům totiž nemůže a ani nechce stvořit skvost. Tudíž historky musí být nahlouplé, herci musí být směšní – a tvůrci Planety Teror Robertu Rodriguezovi se dá vytknout spíš to, že se v pokleslosti „neodbrzdil“ osobitěji.

Planeta Teror

60 %

USA, 2007, 106 minut.

režie, scénář, střih, kamera Robert Rodriguez,

hrají Freddy Rodríguez, Rose McGowanová, Bruce Willis,

Streamovací služby: Amazon Prime (CZ titulky)

Kinobox: 72 %

IMDb: 7.1

Příspěvek Quentina Tarantina Auto zabiják působí rafinovaněji a zábavněji, protože pravidla žánru občas láskyplně porušuje. Zato Rodriguez se věrně drží modelových situací, ač přidá jeden vážně sladký bonus: hrdinčinu protézu. S náhražkami za ukousnutou nohu ztepilé tanečnice od tyče si neskonale vyhraje, ať je to noha od stolu trčící při milostném aktu nebo kulomet v palebném baletu.

Čistě technická hra na starý film, v němž to praská a „prší“, už dává umělost příliš viditelně najevo, časem dokonce ruší. Pro pocit návratu k brakové veteši úplně stačí tradiční obsah: mlha za noci, jíž se plouží divní chlápci, napuchlí mutanti, polonahé slečny a rozšafní šerifové, jakož i detaily určené jen pro silné žaludky: boule, vředy, rány, uřezaná varlata, sliz, hnis, plyn, vydlabaný mozek, mučeníčko injekcemi a samozřejmě oceány krve.

Sbírku figurek rozestaví Rodriguez šikovně na místní šachovnici od nemocnice po zapadlý bar s tím, že po tuctové masové vybíjené a pěkné honičce s dětskou minimotorkou se přeživší beztak sejdou v témže bodě: na záhadné planetě Teror. Ta mimochodem s vesmírem nemá nic společného, zato obsahuje převelice vousaté a otravné vysvětlení celé zombíkovské šarády, jakož i motiv bin Ládina a fujtajblový konec „znásilňovače“, jejž s gustem hraje Tarantino.

Planeta Teror je prostě typické, ale nijak mimořádné „béčko“, jehož humor má políčeno výhradně na zasvěcené fanoušky. Náhodný divák by nejněžnější vtípek, roztřesený podtitulek uprostřed děje „chybí díl“, mohl vzít vážně. Ale popravdě, kdyby kus filmu opravdu scházel, možná ani sám Rodriguez by to nepoznal.