Středa 26. února 2020, svátek má Dorota
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. února 2020 Dorota

RECENZE Goyovy přízraky: Forman obětoval Goyu revolučním obrazům

  1:00aktualizováno  1:00
Kromě toho, že má za sebou skvělé filmy, je Miloš Forman člověk, který vyznává sílu a pravdu. Musí tedy unést i rozpaky, jež budí jeho Goyovy přízraky.

Snímek z filmu Miloše Formana Goyovy přízraky. | foto: The Saul Zaentz Company

Ostatně jako režisér si nemá co vyčítat: veškeré stíny filmu leží ve scénáři.

Důvody, proč Goyovy přízraky nepřestoupily hranici mezi dílem vlažně úctyhodným a jiskřivě výjimečným, jsou tři. Předně nemají formanovsky osobitého hrdinu, jenž zároveň šokuje i okouzluje; popravdě nemají vůbec hrdinu, jen „kolektivního“, jakého scenárista Jean-Claude Carriére vetkl i do Formanových děl Taking Off a Valmont.

Zadruhé Goyovy přízraky nemají hravě zdravou drzost, pro režiséra tak příznačnou, a konečně – až na vzácné výjimky – ani jeho humor.

Goyovy přízraky

USA, Španělsko, 106 minut

režie: Miloš Forman,

hrají Natalie Portmannová, Javier Bardem, Stellan Skarskard

Hodnocení­: 60 %

Těžko se určuje, o kom vlastně film vypráví. Stěží o Goyovi, jenž tu působí jako tichý svědek, rozšafný tatík bruslící mezi mlýnskými kameny dějin. Sotva o trojjediném údělu ženy, jejíž prozářená tvář sladkého kotěte zdobí kostely, týrané tělo trpí v žaláři a duši zatemnělou šílenstvím živí jen touha po dceři.

Vypravěčsky i herecky stojí v popředí mnich Javiera Bardema, jenže coby ctižádostivý fanatik protichůdných idejí, převlékač kabátů a strůjce dívčiny tragédie se dá považovat jen za ústředního „zlosyna“, jemuž chybí rovnocenný protihráč.

Postavy Goyových přízraků připomínají figurky na šachovnici, jež semelou boží mlýny režimních absurdit včetně revolucí s krásnými hesly zalitými krví. Výsledkem je obecná dějinná freska obalující kalendářově melodramatickou historku a dlouhý slovní ping-pong, byť na úrovni.

Navzdory slabšímu příběhu má však film silné okamžiky. Kouzlení s rytinami, hudbu, Bardemův výraz s lehce pokřiveným koutkem úst, úsečnou Blanku Portillo v roli královny či originální okamžik mučení „po domácku“, jemuž předchází zdánlivě nezávazná salonní konverzace na ostří nože, s mrazivými spodními proudy.

To je situace, kterou Forman navzdory obsáhlé slovní „výměně míčků“ inscenuje mistrovsky, stejně jako němé mezihry, kdy si Portmanová před výslechem zmateně sedá a zase vstává nebo když královna reaguje na svůj slavnostně odhalený portrét.

„Inkviziční“ úvod vyzařuje vůbec více napětí než druhá půle s vročením „po patnácti letech“, kde napoleonský vpád ilustrovaný krutými výjevy doplňuje komentář o okupaci převlečené za revoluci.

Kdo velí v kostele – Bůh? Ani ten střelbu nezastaví; po razii pláče na zemi opuštěné dítě a zatčené prostitutky se octnou v sevření dvou armád. Karta se obrací, předvčerejší vítězové a včerejší poražení jsou znovu králi, dav se tlačí k popravišti...

A znovu obsahová klišé vykoupí velkolepě natočené finále, kdy se lidové divadlo smrti rozejde po své všední každodennosti – tak prosté jako čisté dětské popěvky v závěru. Forman zkrátka zůstává panem režisérem, i když už natočil lepší filmy.

  • Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Co až tvé nahé fotky uvidí mamka? I herečky V síti pláčou

Vít Klusák zažívá věk zralosti. Zatímco v debutu Český sen ubližovala mystifikace neškodným zástupům toužícím po...

Co to k čertu mělo znamenat? Trump zkritizoval Oscara za film Parazit

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na předvolebním mítinku v Coloradu kritizoval, že hlavní cenu americké...

RECENZE: Kdo loví V síti? Nejen rodiče by měli kina vyprodat

O zneužívání dětí na internetu se obecně ví, ale jiná věc je vidět sexuální lovce a jejich nechutné léčky na vlastní...

RECENZE: (Ne)obyčejný chlápek Ozzy Osbourne se loučí se světem

Několikrát už ho málem pohřbili, ale znovu se z té rakve vydrápal a natočil další desku. Ozzy Osbourne je archetyp,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Kéž by Zrádcům příslib první epizody vydržel až do finále

Šestidílná premiérová minisérie Zrádci, kterou Česká televize nasazuje na nedělní večery, se od běžných kriminálek liší...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Nechutná tahanice, jakou si hrdina František Kriegel nezasloužil

Letos budeme mít v kině Havla, Zátopka a Jana Žižku, ale František Kriegel, hrdina připravovaného filmu Muž, který stál...

RECENZE: Kdo loví V síti? Nejen rodiče by měli kina vyprodat

O zneužívání dětí na internetu se obecně ví, ale jiná věc je vidět sexuální lovce a jejich nechutné léčky na vlastní...

Herectví se dobře kombinuje s mateřstvím, řekla Tereza Ramba v Rozstřelu

Tereza Ramba procestovala kus světa, napsala knihu DobroDruhům a v sobotu 7. března možná získá svého prvního Českého...

VIDEO: Mobilní zombie. Dopamin upozorňuje na zhoubnost sociálních sítí

O problematice závislosti na sociálních sítích pojednává nově vznikající celovečerní dokument s názvem Dopamin. Jeho...

Najdete na iDNES.cz