RECENZE: Pukne mi srdce. Božena po vzoru Marie Terezie sází na postel

Čtyřdílná historická minisérie Božena, kterou ČT nasadila od neděle, slíbila „šťavnatější“ pohled na osud spisovatelky Boženy Němcové. Zatím to vypadá, že si „šťavnatost“ plete s telenovelou.

Řada dosavadních přepisů spisovatelčina života vede od televizní inscenace z roku 1961 Božena Němcová přes dva filmy Otakara Vávry, Horoucí srdce a Veroniku, až po dokudrama Obrazy ze života Boženy Němcové natočené před deseti lety. Neuskutečnil se bohužel autorský seriál Věry Chytilové na stejné téma, nazvaný Tvář naděje.

Místo něj se na Kavčích horách zrodila Božena, jejíž scénář napsaly Hana Wlodarczyková a Martina Komárková pro režisérku Lenku Wimmerovou. A se znalostí první poloviny, v jejímž závěru střídá herečku Annu Kameníkovou v titulní roli Anna Geislerová, lze ctižádostivý projekt zařadit do šablony kostýmních romantických melodramat, po bok Marie Terezie, v níž se také povrchní „šťavnatost“ v podobě postelových hrátek vydávala za moderní objevitelský přístup.

Nekoná se tedy žádné boření mýtů, předvádí se pouze dobová ilustrace vyhovující současné poptávce po silných ženských postavách a vyjadřující soucit pro hrdinku, která neměla k dispozici ani pochopení, ani antikoncepci.

Němcová v prvních dvou dílech zůstává i po čtyřech porodech lehce pubertální romantičkou, která si od manželství slibuje, že si bude moci „číst a hrát na piano a chodit do společnosti“, načež si stýská „Je na mě zlý“, případně: „Nechci už rodit, chci na ples!“

Právě smyčka z vlasteneckého plesu naplněná čistě informativní konverzací typu „to je Čelakovský, Erben, Tyl, hrabě Chotek“ silně připomíná podobný průlet historickou elitou z filmu Jára Cimrman ležící spící. Tam je ovšem zdrojem humoru – přísady, která Boženě nehrozí ani v nejmenším. Bezděčné parodii se blíží i „nenápadný“ tajný.

K obrazu osudové ženy má Božena daleko, je hezká, ale oduševnělé kouzlo vyzařuje spíše z jejího slavného portrétu než z přepjatého chování ženy mezi dvěma (či více) muži. 

Zejména s nástupem básníka Nebeského dostává vyprávění podobu pavlačového milostného trojúhelníku, ve kterém o titul nejotravnějšího prvku bojují klavírní preludia, věčné slípky na dvorku a „umělecká“ erotika, která se s upachtěnou názorností snaží doložit rozdíl mezi trpným sexem s hrubým manželem a probuzenou rozkoší s něžným milencem.

Božena

50 %

Režie Lenka Wimmerová, hrají Anna Kameníková/Anna Geislerová, Jan Hájek, Martin Finger, Vladimír Javorský

Paradoxně se tak stává zajímavější postavou Josef Němec než jeho žena hledající doslovně „útěchu ve psaní“. Rušivě působí i směs současného jazyka s výlevy typu „miluji tě příliš, pukne mi srdce“; naopak v druhém plánu zajiskří pár pěkných scén jako děti u postele podnájemníka.

Možná, že se zralejším věkem hrdinky a s revolučními událostmi nabere Božena od druhé půli trochu jiný kurz, nicméně prvoplánovou feministickou notu už sotva setřese. Po každém dílu slibuje ČT na webu vyjádření odborníků, jak tomu bylo doopravdy: nemohl se seriál takhle natočit rovnou, bez líbivého balastu tajemství ložnic? Jinak Božena pouze zopakuje čítankové povědomí, že Němcová měla těžký život, bídu a milence a že napsala Babičku.